Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gašparovič se vyhnul Klausovu osudu. Ficovi muži nedali žalobě šanci

  18:03aktualizováno  18:03
Slovenská opozice s žalobou na prezidenta neuspěla. Návrh v parlamentu smetli ze stolu poslanci vládního Směru, kteří před čtyřmi lety Ivana Gašparoviče podpořili při přímé volbě. Prezident podle opozice porušil ústavu tím, že vytrvale odmítal jmenovat generálního prokurátora.

Prezidenti Česka a Slovenska si v brněnské vile Tugendhat předali státní vyznamenání (6. března 2013). | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Gašparovič podle opozice porušil ústavu tím, že nejmenoval parlamentem zvoleného kandidáta Jozefa Čentéše generálním prokurátorem. Kvůli tomu prý měl přijít o křeslo hlavy státu. Slovenská generální prokuratura, jejíž vedení má silné postavení například v trestním řízení, je bez svého šéfa více než dva roky.

V dosavadní historii samostatného Slovenska dosud žádný prezident návrhu na obžalobu z úmyslného porušení ústavy v parlamentu nečelil. Podmínkou pro její předložení ústavnímu soudu, který by o obžalobě Gašparoviče rozhodoval, je souhlas alespoň 90 poslanců ze 150členné Národní rady.

Pro návrh postavit Gašparoviče před ústavní soud se v tajném hlasování vyslovilo jen 45 poslanců, proti bylo 78 poslanců. Iniciativa tedy nezískala podporu ani všech opozičních zákonodárců. Směr, který má v Národní radě pohodlnou většinu, už před časem oznámil, že opoziční snahu nepodpoří.

Odsuzující verdikt by znamenal ztrátu prezidentského mandátu. Slovenskému prezidentovi vyprší druhé pětileté funkční období příští rok.

Směr: Je to nesmysl

"Všichni víme, že nejmenování generálního prokurátora je mocenskopolitickou hrou prezidenta a Směru, která překročila hranice," tvrdila v rozpravě opoziční poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská. Podobně se vyjadřovali i její kolegové z opozičních lavic.

Poslanci Směru premiéra Roberta Fica jednací sál opustili. Předseda sněmovny a místopředseda Ficovy strany Pavol Paška před zahájením jednání označil iniciativu opozice za nedůstojné divadlo. "Nic se nezměnilo na přesvědčení Směru, že jde o politický a ústavně-právní nesmysl," řekl Paška.

Čentéše zvolil parlament šéfem prokuratury ještě v roce 2011, tedy za minulé vlády, kterou tvořily strany současné opozice. Podle ústavy jmenuje generálního prokurátora prezident. Gašparovič to v případě Čentéše po dlouhém otálení neučinil, což zdůvodnil kontroverzními okolnostmi volby.

Tu provázely třenice uvnitř tehdejší vládní koalice a dosud nepotvrzená podezření o kupování hlasů. Prezident připomněl také údajné selhání Čentéše, který omylem skartoval přepis výslechu jednoho poslance. Podle opozice tyto důvody právně neobstojí.

Postupem Gašparoviče by se měl zabývat ústavní soud, na který se obrátil Čentéš. Vynesení verdiktu brání námitky podjatosti, které proti některým ústavním soudcům podal jak Čentéš, tak Gašparovič.

Podobnou kauzu znají i Češi. Bývalý prezident Václav Klaus ale na rozdíl od Gašparoviče žalobě pro velezradu skutečně čelí. Podali ji na něj senátoři a už se o ní radili také ústavní soudci. Veřejné jednání soudu k tomuto bodu svoláno nebylo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.