Volbu nového generálního prokurátora Jozefa Čentéše v létě 2011 brala velká část Slováků jako potvrzení, že to tehdejší kabinet Ivety Radičové myslí vážně s bojem s korupcí a hospodářskou kriminalitou. Byl to zásadní krok, o čemž svědčí i fakt, že vládní koalice se kvůli němu dostala do vážné krize.
O několik měsíců později se začala pravicová vláda hroutit a prezident Ivan Gašparovič se jmenováním Čentéše nespěchal. Využil všechny zdržovací mechanismy včetně podání k Ústavnímu soudu a na začátku ledna oznámil, že Čentéše generálním prokurátorem na návrh parlamentu nejmenuje. Učinil tak krátce po vyhlášení amnestie, která však na rozdíl od Česka byla velmi formální a omezená.
Toto rozhodnutí mu trvalo celých 18 měsíců, což samo o sobě podle opozice porušuje Ústavu. "Tímto chováním a rozhodováním nezabezpečil řádný chod orgánů a překročil svoje pravomoci. Prezident jedná v zájmu vládní strany," uvedl podle deníku Sme předseda Křesťansko demokratického hnutí Ján Fígel.
Úmyslné porušení ústavy
Proti prezidentovu rozhodnutí se zdvihla vlna odporu podobná té, která se zdvihla proti Klausově amnestii miliardových případů hospodářské kriminality v Česku. Zatímco v Česku Klausova amnestie míří k Ústavnímu soudu, slovenští opoziční poslanci jdou ještě dál.
Kvůli "podezření z úmyslného porušení ústavy", pod které se podařilo opozici sesbírat 44 podpisů poslanců všech pěti opozičních stran, může být slovenský prezident podobně jako pro trestný čin vlastizrady odvolán z funkce.
Je to poprvé ve dvacetileté historii Slovenska, kdy poslanci sáhli k takovému kroku. K tomu, aby byl prezident Gašparovič obžalován, by však muselo pro návrh hlasovat 90 poslanců a opozice disponuje pouze 67 hlasy.
Vládní Směr premiéra Roberta Fica dal už podle deníku Pravda najevo, že mu Gašparovičův krok nevadí (dokonce právě naopak) a opozici nepodpoří. Návrh na podání žaloby však musí parlament minimálně projednat a nejmenováním generálního prokurátora se zabývat, což vládní Směr dosud odmítal.
