O vystoupení z Commonwealthu se lidé v Gambii dozvěděli nečekaně ve středu ze státní televize. Gambie podle prohlášení vlády "nikdy nebude členem žádné neokoloniální instituce a nikdy nebude stát za institucí, která představuje šíření kolonialismu." Není přitom zcela jasné, co za rozhodnutím vlády stojí.
Bývalý gambijský viceprezident Bakary Dabo řekl BBC, že obyvatelé Gambie jsou se členstvím v Commonwealthu spokojení. Vláda se podle něj zaměřila na boj proti chabě definovaným nepřátelům, kterým říká "západní mocnosti".
Mluvčí britského ministerstva zahraničí podle Guardianu řekl, že by Británie "velmi litovala, kdyby se Gambie nebo kterákoli jiná země rozhodla z Commonwealthu vystoupit."
Gambie se stala členem Společenství národů v roce 1965, kdy získala nezávislost. I když je malá africká země pro Brity stále turisticky atraktivní, vztahy obou zemí jsou problematické.
Britské ministerstvo zahraničí ve své zprávě letos Gambii kritizovalo za porušování lidských práv. V zemi prakticky není možná žádná opozice, kterou režim tvrdě potlačuje. Prezident loni nechal popravit devět lidí. Byly mezi nimi i někdejší vládní a armádní špičky, které musely ze svých postů odejít při Jammehově puči v roce 1994 (více čtěte zde).
Commonwealth měl před odchodem Gambie celkem 54 členů. V roce 2009 do tradičně anglofonního uskupení vstoupila francouzsky mluvící Rwanda, někdejší belgická kolonie. Spekuluje se například i o možném členství Gabonu, který loni oznámil, že přijme angličtinu za svůj druhý úřední jazyk.
