Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Galileo zakončil pouť v atmosféře Jupitera

  10:17aktualizováno  10:17
Americká sonda Galileo za 1,5 miliardy dolarů je minulostí. Podle NASA shořela v neděli v atmosféře Jupitera. Objevitel Galileo, jehož největším úspěchem je identifikace ledových ploch na jednom z měsíců Jupiteru - Europě, byl zničen, aby Europu nekontaminoval svými bakteriemi.

Pokud je totiž někde ve sluneční soustavě život, podle vědců to není na Marsu, nýbrž právě zde.

Jelikož sonda už neměla skoro žádné palivo ke korigování své dráhy a hrozilo, že se z ní vychýlí, NASA Galilea minulý týden navedla na jeho poslední cestu.

Ta byla v porovnání s jeho čtrnáctiletou kariérou až tragikomicky krátká. Ještě v šest hodin středoevropského času se Galileo nacházel v běžné a bezpečné vzdálenosti 420 tisíc kilometrů od Jupitera, kolem něhož posledních osm let kroužil.

Za tu dobu se planetě více přiblížil jen dvakrát. Nejprve v prosinci 1995 (asi na vzdálenost 300 tisíc km) a podruhé v listopadu 2002, kdy se ve snaze vyhnout se srážce s měsícem Amalthea odvážil až do blízkosti 140 tisíc kilometrů k povrchu Jupitera.

Této mety měl opět dosáhnout v neděli 21. září ve 20 hodin a 30 minut - tentokrát však šlo o jednosměrnou cestu bez zpátečního lístku. Magnetometr naposledy odeslal údaje, pak bylo magnetické pole již natolik silné, že ukázal pouze maximální, tedy informačně bezcenné hodnoty.

"Pracovní doba" však stále v tu chvíli ještě nekončila. Galileo posílal údaje na Zemi až do chvíle, kdy mu zbývalo pouhých šest minut. Potom zmizel za okrajem Jupiteru - alespoň z pohledu Země - a navždy se ztratil z monitorů NASA.

Události pak nabraly spád. Galileo se vzňal a shořel během několika vteřin poté, co se ponořil do atmosféry Jupiteru, 71 tisíc km nad povrchem planety. Tlak měl hodnotu jednoho baru, což je tlak zemské atmosféry u mořské hladiny.

Sonda do ní vlétla rychlostí 170 tisíc km za hodinu. V deset večer se Galileo rozpadl doslova na atomy prvků, z nichž byl sestaven.

Z hlediska Jupitera nešlo o nijak dramatickou událost. Kdyby na jeho povrchu stáli nějací pozorovatelé, spatřili by něco jako záblesk meteoritu nízko nad místním horizontem.

Nebyla by to ani taková podívaná, jakou zaznamenal Galileo v červenci 1994 při pádu komety Shoemaker- Levy 9. To bylo povyku, zamručeli by naši pozorovatelé a rozešli by se.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
ŘIDIČ KOLOVÉHO NAKLADAČE

Grafton Recruitment Praha
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.