Americké sondě Galileo trvala cesta k Jupiteru pět let. Fotografovala asteroidy, bouřlivá rudá místa na jeho povrchu a pak obrátila kamery k obřím měsícům planety, z nichž každý je světem sám pro sebe.
Snímky a výsledky měření odesílané na Zemi poskytly důkazy o tom, že tři z těchto měsíců - Kalisto, Europa a Ganymed - mohou mít oceány. To povzbudilo vědce k úvahám, že by slaná voda mohla skrývat mimozemský život.
Sonda zachytila také měsíc Io, vulkanicky nejaktivnější těleso sluneční soustavy, ve chvíli, kdy vyvrhoval lávu a prach smíšený s plyny.
Koncem února se završí operační část mise. NASA pak bude kontrolovat Galileo jen jednou měsíčně. V září bude sonda navedena k pádu na Jupiter.
Sonda Galileo by sice mohla zůstat na oběžné dráze, ale vědci se obávají, že by se
mohla srazit s Europou a kontaminovat ji mikroby ze Země. To by poškodilo přirozené prostředí tohoto Jupiterova měsíce.
Mise, která stála 1,5 miliardy dolarů, splnila 70 procent svých vědeckých cílů a přinesla řadu překvapivých objevů. To i navzdory mnoha problémům, které ji provázely.
Kvůli selhání hlavní antény, která se dva roky po startu oproti plánu nerozevřela, musela NASA dokonce drasticky omezit množství údajů, která sonda Galileo posílala na Zemi.
 Mise sondy Galileo se pomalu chýlí k závěru. Čtrnáct let odhalovala tajemství sluneční soustavy a hlavně její největší planety, Jupitera. |
