Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Indonésii zuří pogromy na gafatary, kacířskou sektu z pralesů Bornea

  10:02aktualizováno  10:02
V Indonésii přišly během uplynulých měsíců o střechu nad hlavou tisíce příslušníků náboženské skupiny Gafatar. Minorita, která kombinuje křesťanství, islám a judaismus, se stala terčem násilností. Policie pogromům nečinně přihlížela, uvádí organizace Human Rights Watch.

Pří útocích lehly popelem domy gafatarů. Útočníci pak ve vesnicích vztyčili indonéskou vlajku. | foto: Reuters

V polovině ledna k farmářské osadě gafatarů na ostrově Borneo vyrazila skupina muslimů vyzbrojených klacky, obušky a mačetami. Když dorazili k vystrašeným farmářům, sdělili jim, že pokud do tří dnů neodejdou, zaútočí. Po pár hodinách se k nátlaku přidala i policie. Útočníci hrozili i připomínkami dávných masakrů při přesunech chudých obyvatel z Jávy na Borneo.

Gafatarští farmáři se i spolu s rodinami navzdory výhrůžkám rozhodli zůstat. O tři dny později, 18. ledna, toho litovali. K jejich osadám dorazila asi stovka mužů. „Naše ženy a děti se ukryly v lese. Pouze gafatarští muži zůstali, aby bránili své domovy,“ popsal násilnosti jeden z vesničanů jménem Agustiar.

Útočníci začali ničit gafatarské vesnice, několik domů lehlo popelem. K agresorům se postupem dne přidávali další lidé. O den později už na farmy v oblasti Mempawah útočilo tisíc lidí. „Policie ani armáda neudělaly nic. Pouze jim bránili v tom, aby nás napadali. Vojáci nás naložili do nákladních automobilů a odvezli nás na základnu v Pontianaku,“ popisuje Agustiar. Část gafatarů pak putovala do Jakarty.

Satanská sekta a samozvaný mesiáš

Během nepokojů muselo své domovy opustit šest tisíc gafatarů. Armáda je převezla do dočasných detenčních zařízení v Jakartě, Yogyakartě a dalších menších zařízení na ostrově Jáva. Tato centra nejsou uzpůsobena k ubytování většího počtu lidí, byla narychlo zbudována například na fotbalových stadionech či v cementárně.

Tisíce gafatarů se musely kvůli nepokojům evakuovat.
Tisíce gafatarů se musely kvůli nepokojům evakuovat.

Policie a bezpečnostní složky ospravedlňují svojí nečinnost vírou gafatarů. Tato náboženská menšina si v místních médiích vysloužila nálepku „satanské deviantní sekty“, která nemá v moderní indonéské společnosti co dělat, píše server Sydney Morning Herald.

Náboženské uskupení, které aktuálně čítá asi 55 tisíc členů po celé Indonésii, zformoval v roce 2012 duchovní vůdce a muslimský mystik Ahmad Mushaddeq. Sám se považuje za mesiáše a kvůli netradiční interpretaci islámu si v roce 2008 vysloužil čtyřletý trest ve vězení. Mushaddeq svou víru založil na islámu, křesťanství a židovském učení.

To však odporuje indonéským zákonům, které uznávají pouze šest oficiálních náboženství - islám, katolicismus, protestantismus, konfucianismus, buddhismus a hinduismus. Jakákoli další vyznání jsou považována za nepřípustná. Gafatarové se v loňském roce pokoušeli svou víru zlegalizovat, pochopení ze strany vlády se však nedočkali.

Společenská kritika přiživovaná vládou

Gafatarové v Indonésii čelí obvinění, že unášejí lidi či je ke vstupu do sekty nutí. Lokální média, bez uvedení zdrojů, před časem informovala také o údajných plánech gafatarů na vybudování vlastního teokratického státu na území Bornea. I pod tlakem těchto zvěstí indonéský ministr vnitra Tjahjo Kumolo 14. ledna nařídil uzavření všech jejich náborových center. Následoval podpis zákona, který trestá aktivity a propagaci této náboženské minority maximálním trestem až ve výši pěti let.

„Pokud to jen tak necháme být, gafatarové by mohli zažehnout neklid ve společnosti, který by mohl být spouštěčem dalších citlivých problémů. Doufám tedy, že všechny vládní strany tyto zákony pochopí jako podmínku pro udržení náboženské harmonie,“ uvedl 24. března generální prokurátor Muhammad Prasetyo.

Svůj domov musela opustit také 30letá Susi. „22. ledna můj manžel přijal 32 vládních představitelů, policistů a vojáků, kteří nám řekli, ať opustíme nás domov do 24 hodin. Tvrdili nám, že by nás mohli napadnout muslimové,“ vypráví Susi.

Tisíce gafatarů se musely kvůli nepokojům evakuovat.
Tisíce gafatarů se musely kvůli nepokojům evakuovat.

Tou dobou byla v pokročilém stádiu těhotenství a starala se o další dvě děti. Během převozu v armádních automobilech se o ni nikdo nestaral. “Na naší farmě jsme jedli hlavně organickou stravu. V detenci ale byly jen instantní nudle a sardinky v plechovce. Podvýživa tam byla velký problém,” popisuje Susi.

Práva náboženských menšin

Většina gafatarů byla po dvou týdnech převezena zpět do svých původních domovů, odkud se vydali následovat svého spirituálního vůdce. Malá skupina však v detenčních táborech musela zůstat až dva měsíce. Dozorci prý lidem hrozili “náboženskou převýchovou”, problémem byl také nedostatek jídla a hygiena.

Podle Human Rights Watch nebyla cílem převozu gafatarů do detenčních center jejich ochrana před agresory, ale promyšlená snaha vysídlit jejich vesnice a vystěhovat je pryč z Bornea. „Etnické skupiny a zástupci vlády zde jednali ruku v ruce ve jménu takzvané náboženské harmonie a odepřeli tak komunitě gafatarů jejich základní práva na náboženskou svobodu,“ tvrdí náměstek asijské pobočky Human Rights Watch Phelim Kine.

Aktuální nepokoje kolem minority gafatarů jsou podle ochránců lidských práv jedním z mnoha důkazů, jak v Indonésii v posledním desetiletí klesá vzrůstá diskriminace a násilnosti namířené proti náboženským menšinám. Útoky zažívají šíitští muslimové, křesťané i islámské hnutí Ahmadíja. Institut Setara, který monitoruje svobodu náboženského vyznání v Indonésii, zdokumentoval v roce 2014 nejméně 214 útoků na náboženské menšiny, v loňském roce pak 197.

Podívejte se na reportáž indonéské televize o útocích na gafatary:








Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.