Oxfam po dvou letech přezkoumal, zda hospodářské velmoci svoje sliby splnily. Zjistil, že jen částečně. Dluhy a jejich penále byly zrušeny, ale peníze přislíbené na nastartování afrického rozvoje zůstaly v kasách ministrů financí zemí G8.
A o pomoci Africe má Bush, Merkelová a spol. opět jednat také na summitu G8 v německém Heiligendammu, který začne ve středu. Afričtí politici se přijedou zeptat, jestli je G8 může "nakopnout" k ekonomickému růstu.
Podle demonstrantů, kteří se do místa summitů sjíždějí z široka daleka a od víkendu tam protestují, je to od představitelů rozvojových zemí zbytečná cesta. G8 podle aktivistů řídí globalizaci tak, aby na ní profitovali jen bohatí a mocní. Za příklad používají třeba dotovaná kuřata z EU, která zaplavují africký trh. Domácí chovatelé proti drůbeži vykrmené Bruselem nemají šanci.
Dvojsečná globalizace
Když naopak důsledky globalizace hrozí poškodit bohaté státy, dostane volný obchod stopku. Stalo se tak loni v Evropě, které hrozilo zaplavení levným textilem z Číny, nebo i ve Spojených státech, kde se politici postavili proti tomu, aby přístavy na východním pobřeží USA patřily bohatým arabským investorům.
Opačné argumenty – například ohledně indických firem jako Mittal nebo Tata, které úspěšně investují mimo jiné i v Česku, nebo o indických programátorech, kteří vyrábějí software pro celý svět – už mezi antiglobalisty nezazní.
Příliš to narušuje jejich jednoduché vidění světa, v němž zlou globalizaci ztělesňuje oktet ekonomicky silných zemích G8. Žádné jiné setkání státníků nevzbuzuje takové emoce a tolik demonstrací jako "G osmička". To, že Německo uspořádalo summit v odlehlém baltském letovisku, které od světa navíc odřízlo vysokým plotem, není náhoda. Má to sedánku politiků zajistit klid na práci.
Ne všichni však G8 vidí jako globalizačního strašáka, který svými rozhodnutími hýbe světem. Například bývalý německý kancléř Helmuth Schmidt, který stál u vzniku této organizace, tvrdí, že celý summit je dnes pouhá "mediální podívaná", která naprosto neodráží světovou realitu.
"Šéfové planety"
Skupina G8 od 70. let sdružuje sedm ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. USA, Kanadu, Japonsko, Velkou Británii, Francii, Německo a Itálii.V roce 1998 se ke sdružení, které v očích demonstrantů symbolizuje globalizaci, připojilo Rusko. Rusko rozhodně nepatří mezi nejsilnější světové ekonomiky. Čína, Indie nebo Brazílie mají daleko větší hrubý domácí produkt. Moskva si však svoje začlenění do elitního klubu, který mnozí považují za mocnější než Radu bezpečnosti OSN, na ostatních státech vyvzdorovala.
G8 byla původně zamýšlena jako neformální skupina, proto nemá žádné sídlo ani sekretariát.
Dnes členské země, kde žije 14 procent populace planety, vytvářejí 65 procent světového hospodářského produktu.
Skupina zastoupená šéfy států se setkává v pravidelných jednoročních intervalech. Při svých jednáních řeší nejpalčivější ekonomické problémy. V posledních letech však posuzují i otázky, které s ekonomikou nesouvisí: terorismus, ochranu životního prostředí či vytvoření celosvětové databáze pedofilů. Naposledy byl hostitelem summitu Vladimir Putin v Petrohradu.
