Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Facka není výchova, ale selhání. Odráží klima ve škole, shodli se experti

  14:39aktualizováno  14:39
Je pohlavek legitimní výchovný prostředek? O tom ve čtvrtek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu organizace EDUin. Shodli se, že používání fyzických trestů většinou odráží hlubší problémy školy. Podle psychologa Davida Čápa jsou navíc neefektivní. Ředitel ZŠ Velvary Petr Došek ale upozornil, že je nutné vždy zohlednit i konkrétní situaci.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

„Z lidskoprávního pohledu je ta problematika velmi jednoduchá. Úmluva o právech dítěte velmi jasně říká, že jakékoli tělesné tresty jsou zakázány,“ uvedla Šárka Dušková z Ligy lidských práv.

Podle Čápa je fyzický trest nejen nelegální, ale také nelegitimní, neboť nefunguje. „Psychologie už zhruba sedmdesát let ví na základě mnoha výzkumů a experimentů, že trest, zejména fyzický trest, je zcela neefektivní pro změnu chování,“ řekl psycholog. V dítěti totiž fyzický trest vyvolá spíš strach, nikoli poučení a pochopení souvislostí.

EDUin akci zorganizoval zejména v reakci na případ ze školy v pražských Bohnicích, kde ředitel Miroslav Koranda letos v dubnu při hodině uštědřil pohlavek drzému sedmákovi (více čtěte zde). Učitelé i rodiče žáků pedagoga podpořili, přesto se rozhodl rezignovat (více čtěte zde).

Facka je většinou špičkou ledovce

„Bavíme se o vypjaté lidské situaci, která nastane v určitém okamžiku. Alfou a omegou je do těchto situací se nedostat. Ale pedagogický pracovník je také jen člověk. My od učitelů chceme, aby to byli lidé, kteří jsou příkladní. Připusťme si ale, že učitel může selhat a že se dostane do krajní situace, kterou prostě neumí jinak řešit. Tělesný trest je vždy selhání, ale nikdo už se neptá, za jakých okolností,“ zastal se učitelů Došek.

Podle Martina Procházky z České školské inspekce však nejde jen o fyzické tresty, ale o to, jak učitel zvládá vyhrocené situace. „Musíme přistoupit na určitá základní východiska. Jedním z nich je, že učitel je profesionál. Od policisty předpokládám, že bude policista. Od lékaře, že bude lékař. A od učitele, že bude učitel. Jestliže učitel s žáky komunikuje stylem: ‚Buďte zticha, blbci‘, tak se pak nelze divit,“ upozornil Procházka.

Pavel Kraemer z Institutu pro inovativní vzdělávání podotkl, že facka nebo jiný fyzický trest není rodiči ani učiteli používána jako výchovný prostředek. „Udělají to, protože jim ujedou nervy a v té situace neví, jak zareagovat,“ říká Kraemer.

Psycholog: Fyzický trest je pro děti špatný příklad řešení

Podle Čápa učitel či rodič dává fyzickým trestem dětem špatný příklad. „Učíme se především nápodobou. Když rodiče přistoupí k fyzickému trestu, dítě vyhodnotí situaci na základě toho, kdo je silnější a kdo slabší. Zapamatuje si, že až ono bude silnější, může používat tyto prostředky k prosazení svých zájmů,“ uvedl. Fyzický trest podle něj není dobré řešení žádné situace.

Považujete facku dítěti za učitelovo selhání?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.

NE 5463
ANO 605

Odborníci se shodli na tom, že pokud dojde k fyzickému trestu na žákovi, odráží to hlubší problémy oné školy. „Vše stojí a padá na ředitelovi školy, jak on se chová, jak se postaví k řešení problémů,“ domnívá se Procházka.

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin ze svých zkušeností rozlišuje dva typy škol. „Liší se v tom, jestli učitelé děti drobně ponižují, nebo ne. Rozdíl mezi těmito a těmi druhými je většinou v tom, jestli sborovna prošla nějakým školením, jak s dětmi zacházet, jestli se učitelé nějak dále vzdělávají,“ uvedl Feřtek. V případě, kdy dochází k drobnému ponižování dětí, podle něho děti také častěji reagují drze a agresivně.



Témata: Psycholog




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.