"Zatím se o tom nemluví na formálních jednáních, ale diskutujeme," řekl pro natoaktual.cz český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Podle něj žádná oficiální vyjednávání zatím neexistují. "Proces teprve začal. Je to běh na dlouhou trať a tím běžcem je Francie," uvedl.
V alianci jsou podle něj snahy Francie vnímány pozitivně. "Pokud by se Francouzi vrátili do vojenských struktur NATO, nebylo by to jen symbolické, ale i pragmatické. Šlo by o obrat, který by měl zásadní vliv jak na Evropskou unii, tak alianci samotnou," dodal Füle.
Francie se totiž podílí na některých operacích NATO, například v Afghánistánu.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rozhovoru pro The New York Times oznámil, že jeho země se vrátí do vojenských struktur Severoatlantické aliance, jen když Spojené státy přistoupí na vytvoření vlastní evropské obrany a když budou Francouzi zastoupeni v nejvyšších velitelských strukturách aliance.
"Pokrok v otázce evropské obrany bych stanovil jako podmínku pro vstup do společného velení a žádám naše americké přátele, aby to pochopili," uvedl Sarkozy, který je vůči Spojeným státům podstatně vstřícnější než jeho předchůdce Jacques Chirac. Evropa schopná se nezávisle bránit by podle něj nebyla pro Američany rizikem, ale přínosem.
O odchodu Francie z vojenské složky NATO rozhodl v roce 1966 tehdejší prezident Charles de Gaulle. Tehdy se také sídlo NATO přesunulo z francouzského Fontainebleau do Bruselu. Francie vystoupila z vojenského velení aliance s cílem posílit svou vojenskou nezávislost na USA. Následující vlády pak de Gaullovo rozhodnutí respektovaly.
O návratu do vojenské struktury aliance uvažoval už v roce 1997 Jacques Chirac, ale tehdejší americká administrativa Billa Clintona podmínky Paříže odmítla.
Sarkozy v rozhovoru uvedl, že i přes význam NATO "musí být Evropa s to se účinně a nezávisle bránit". Evropa podle něj nemůže být ekonomickou mocností, aniž by zajišťovala vlastní bezpečnost. Stejně tak prý nemůže evropská obrana "záviset jen na Francii, Británii, Německu, Itálii a na Španělsku".
