Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fukušimu obklíčí lány slunečnic, vytáhnou z půdy radioaktivitu

  13:42aktualizováno  13:42
Vědci z japonské vesmírné agentury chtějí kolem jaderné elektrárny Fukušima 1 vysadit slunečnice, které mají zamořenou půdu zbavit radioaktivních látek včetně cesia. Pole se slunečnicemi by měla vyrůst ještě letos.

Lékem pro zamořenou půdu v okolí Fukušimy by mohly být slunečnice | foto: AP

Vědecký tým pod vedením Masamičiho Jamašity tvrdí, že slunečnice mají schopnost z půdy nasát radioaktivní látky včetně vysoce radioaktivního cesia 134 a 137. Vědci proto ponoukli Japonce, aby je vysazovali i na svých pozemcích.

Slunečnice a radioaktivita

Radioaktivní cesium se velmi podobá draslíku, který je obsažený v umělém hnojivu. Pokud tedy draslík není v půdě přítomen, bere si slunečnice ze zeminy cesium. Problém je ale s následnou likvidací květin, které jsou vlastně jaderným odpadem. Spálit je nelze, protože by se cesium v kouři dostalo znovu do ovzduší. Používají se tedy speciální bakterie, které tvoří kompost, a srazí objem odpadu na jedno procento.

Květina by se tak mohla stát nejen lékem pro zamořenou půdu v prefektuře Fukušima, ale také symbolem obnovy země. Zdobit krajinu navíc nebude pouze v okolí elektrárny, ale také v okolních školách.

Podle listu Jomiuri šimbun by se slunečnice mohly objevit na pozemcích škol v okruhu třiceti kilometrů. Střední zemědělská škola z prefektury Kanagawa už kývla, že vypěstuje sazenice.

Slunečnice se vysadí na podzim

Tým japonské vesmírné agentury už shromáždil 300 kilogramů slunečnicových semínek a požádal Thajsko, které je největším producentem slunečnicových semen, aby na projektu spolupracovalo.

Projekt zatím brzdí technologie likvidace radioaktivních květin. "Stále pracujeme na zařízení na rozkládání rostlin," připustil Jamašita s tím, že by byl rád, kdyby se po podzimní sklizni do projektu zapojilo co nejvíce lidí.

Podobný projekt zafungoval i po černobylské havárii před 25 lety. K dekontaminaci zamořené půdy se tehdy používaly slunečnice a plané jabloně.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.