Jak to, že situace v elektrárně Fukušima došla až k explozím?
Neumím si to vysvětlit. U reaktorů jedna až tři byl prvním problémem výpadek chlazení. Dieselové motory, které vyrábějí elektřinu, nebyly funkční, ale nevím proč. Byly důvodem vibrace, nebo nápor tsunami? Nevím. Ani zpráva firmy nevysvětluje důvody, proč došlo k výpadku energetického systému. Myslím, že to teď neví nikdo.
Co nejhoršího by se ještě mohlo stát?
Nejhorší situace by byla, kdyby výbuch vodíku poškodil tlakovou nádobu reaktoru nebo kdyby voda nedostatečně chladila palivo a vysoká teplota by tlakovou nádobu zničila. To by bylo nejhorší.
Strach z jádraMÁME SE BÁT RADIACE? Jaderná fyzička Drábová odpovídala čtenářům iDNES.cz OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jaké je nebezpečí z Fukušimy STRACH Z JÁDRA: Svět řeší bezpečnost atomové energie. Němci na čas odpojí sedm jaderných elektráren |
Může se nějaký radioaktivní mrak dostat do Evropy?
To si nemyslím. V případě havárie černobylského reaktoru v roce 1986 explodovalo jádro reaktoru a veškeré palivo. Radioaktivita z Černobylu se tak dostala až do Japonska. To byla ale úplně jiná nehoda a jiný nebezpečný reaktor. V Japonsku k takové havárii a takovému úniku radioaktivních látek nedošlo. Navíc vítr vane směrem do Tichého oceánu, takže pokud by radioaktivní materiál dosáhl až k oceánu, šel by dál směrem do USA a pak teprve do Evropy. Ale nikdo neví, jak se bude situace vyvíjet.
Znamená současné dění konec jaderné renesance ve světě?
Myslím, že ano. Je to smutná zpráva, ale myslím, že je to tak.
Bude po této katastrofě v Japonsku ještě vůbec možné stavět nové jaderné elektrárny?
Veřejné mínění se každopádně změní. I když nedošlo k roztavení reaktoru, lidé už si nebudou přát žádné nukleární elektrárny. Ale bude to problém. Japonsko by nemohlo žít bez jaderných elektráren.
Kolik měly jaderné zdroje letos vyrobit elektřiny?
Třicet sedm procent. Sedm procent má být vyrobeno z ropy, jedenadvacet procent z uhlí, pětadvacet ze zemního plynu a zbytek z hydroelektráren.
Inženýři v jaderné elektrárně Fukušima v říjnu 2008 nacvičují pohotovostní režim
Jaké má tedy Japonsko alternativy?
V podstatě žádné. Dovoz elektřiny není možný, protože jsme ostrov. Ostatní paliva, ropu, uhlí i plyn, nemáme - dovážíme je. Ropu z Ruska a Blízkého východu, hlavně ze Saúdské Arábie. Uhlí z Austrálie. Na uhlí nemůžeme přejít, protože se snažíme snižovat produkci oxidu uhličitého. Samozřejmě máme možnost získávat energii z větru, ale ne v dostatečném množství. Také je možné stavět solární elektrárny, ale ani to nestačí.
Ve Fukušimě mají problémy zatím tři reaktory, ale celkem jich tam je šest. Hrozí potíže i dalším?
Potíže mají reaktory 1 až 3, které byly v provozu. Zbylé tři byly odstavené kvůli inspekci, krátce před zemětřesením. (Od úterý jsou ale problémy hlavně v budově se čtvrtým reaktorem, dvakrát tu hořelo a právě odsud se dostalo do okolí nejvíce radioaktivity. Rozhovor probíhal v úterý ještě před těmito událostmi, pozn. red.)
Takže šťastná náhoda?
Asi ano. Důvodem prostě bylo to, že v zimě se často reaktory opravují a vyměňuje se jaderné palivo, aby byly v plném provozu v létě. V Japonsku je v létě velké horko a stoupá spotřeba kvůli klimatizaci.
Myslíte si, že bude možné zprovoznit zbylé tři reaktory ve Fukušimě?
Ne, to nepředpokládám. Hlavně kvůli veřejnému mínění.
A okolní jaderné elektrárny, které jsou také mimo provoz, podle vás normálně pojedou?
Vůbec nevím. Zprovoznění těchto typů reaktorů je velmi složité, včetně těch nepoškozených. Třeba Tohoku, to je obrovská jaderná elektrárna a nachází se také velmi blízko k centru zemětřesení, nicméně mohla by být bez problémů v provozu. Jenže je to stejný typ reaktorů jako Fukušima a bude se velice zvažovat, zda tyto reaktory dále provozovat, anebo ne. Všechny tyto reaktory bude velmi těžké restartovat. Nevím, co se však bude dít v létě, kdy roste poptávka. Vždyť celá tato oblast - včetně části Tokia - měla už před zemětřesením nedostatek elektřiny. Elektřina se tam na dvě až tři hodiny denně vypíná. Myslím si, že nebudeme schopni toto léto a vůbec tento rok všechnu nyní odstavenou kapacitu nahradit.
Byla jaderná elektrárna Fukšima stavěna tak, aby vydržela i tak obrovské zemětřesení?
Ano, všechny jaderné zdroje s tím počítají. Před dvěma lety bylo velké zemětřesení v jiné oblasti Japonska. Jestliže úroveň vibrací měříme na stupnici od jedné do sedmi, tak současné zemětřesení mělo hodnotu sedm, a to zemětřesení před dvěma lety mělo také sedmičku. V tamní jaderné elektrárně došlo k nějakému problému s elektroinstalací, vypukl požár, ale reaktor samotný nebyl dotčený. Japonské elektrárny byly navrženy proti takovému nebezpečí. Je ale jasné, že po této nehodě by každá japonská nukleární elektrárna měla být zajištěna proti podobnému typu nebezpečí, tedy jak proti zemětřesení, tak proti příchodu tsunami.
Proč je výpadek chladícího systému, což se stalo ve Fukušimě, příčinou explozí?
I po vypnutí reaktoru jaderné palivo dál produkuje teplo, takže chladící systém musí nadále snižovat teplotu. Jenže chladící systém nefungoval, takže teplota vody dál a dál stoupala. Uranové palivo se skládá z dioxidu uranu a má zirkoniový obal. Zirkonium je obvykle velmi stabilní, ale při vysokých teploty reaguje s vodou a vzniká vodík. Ten pak exploduje. Možná je důležité říct, že to nebyly jaderné, ale chemické výbuchy.
Letecký pohled na jaderný komplex Fukušima Dai-iči (archivní snímek ze září 2010)
Jak došlo k úniku radioaktivních látek?
Reaktor je chráněn tak, že jádro je obklopené tlakovou nádobou, ta je obklopená kontejnerem z oceli a kolem něho je betonová budova. Když došlo k výbuchu na reaktoru jedna, vodík se zřejmě akumuloval mezi kontejnerem a budovou. Výbuch částečně poškodil budovu. Ale k poškození kontejneru samotného nedošlo a většina radioaktivního materiálu zůstala uvnitř. Výbuch u reaktoru číslo 3 byl stejný a částečně poničil budovu. Ale zatím poslední výbuch, ke kterému došlo u reaktoru číslo 2, se od těch předchozích liší. K výbuchu došlo v tlakovém oddělovacím bazénu, to je spodní část nádoby obsahující minimální objem vody nutný k chlazení reaktoru. Vypadá to, že se poškodil ochranný obal, proto se podle měření nějaká část radiace dostala ven.
Proč došlo k výbuchu i u uskladněného vyhořelého paliva?
Také jsem to slyšel. Vyhořelé palivo se nejdříve skladuje v bazénu v blízkosti reaktoru, kde se chladí na teplotu 40 až 60 stupňů. Teprve pak se přemístí dál, do meziskladu. Nejsem si jistý, jaká byla teplota vody v bazénu a jestli se zvýšila. Slyšel jsem, že byla 80 stupňů. Nevím, co mohlo být důvodem výbuchu. I kdyby se teplota paliva blížila sto stupňům, nestačilo by to na vytvoření vodíku, protože pro reakci zirkonia s vodou a vytvoření vodíku je potřeba více než 400 stupňů.
Hrozí podle vás velké nebezpečí kvůli explozím a nynějším únikům radioaktivních látek?
Úroveň radiace se mění den ode dne. A také od bodu měření exponenciálně klesá. Takže hodnota naměřená u reaktoru je na hranici areálu jaderné elektrárny už mnohem nižší. Japonská vláda se rozhodla, že lidé v okruhu třiceti kilometrů budou evakuováni. Radiace v okruhu třiceti kilometrů od elektrárny tedy není nijak veliká. Ale ještě k explozím. Exploze reaktorů 1 a 3 poničily pouze betonovou budovu. Výbuch na dvojce ale zřejmě zničil poslední ochrannou bariéru, proto úroveň radiace výrazně stoupla. Pro srovnání, obvyklá radiace je 2,4 milisievertů ročně, limit pro veřejnost je 1 milisievert ročně. Nejvyšší úroveň radiace je pochopitelně blízko jádra reaktoru a je mnohem vyšší než tyto hodnoty, 200 milisievertů za hodinu. Už o dva metry dál je to ale čtyřikrát méně, po dalších dvou metrech osmkrát a tak dále.
Teď se reaktor chladí mořskou vodou. Znamená to, že je úplně zničený?
Ano. Nečistoty mořské vody včetně obsahu sodíku a dalších látek mají dopad na materiály, proto používáme čištěnou vodu. Další věc je, že se v reaktoru část jaderného paliva už roztavila, to znamená, že struktura uvnitř jádra je zničená. Obvykle lze vyhořelé jaderné palivo vyndat ven, ale když se roztaví, je to velmi obtížné. Kombinace mořské vody a roztaveného paliva vede k jedinému závěru, že tenhle reaktor už nikdy nebude uveden do provozu. A veřejnost stejně nikdy jeho spuštění nedovolí.
Záběr na poškozený blok č. 4 v jaderném komplexu Fukušima Dai-iči. Bílý dým stoupá z bloku č. 3. (15. března 2011)
Znamená nynější situace v Japonsku také konec nebo vážné problémy atomového průmyslu? Nebo ho naopak nutné rekonstrukce povzbudí?
Stavba jaderných elektráren v Japonsku je velmi limitovaná, protože to trvá velmi dlouho a je velmi komplikované najít místo na nový zdroj. Takže většina atomového průmyslu svoji produkci vyváží do Asie. Myslím, že poptávka skončí.
Sám jste ale mluvil o tom, že japonské elektrárny i zdroje v jiných zemích budou muset projít kontrolou či úpravami.
Nevím, jak to podpoří průmysl. V blízké budoucnosti čekáme další zemětřesení na jihu, podle vědců přijde do třiceti let. Víme, že elektrárny v této oblasti budou zasaženy zemětřesením a následnou tsunami. Na to musí být připraveny. Proto se společnost, která je provozuje, nedávno rozhodla, že provede dostavbu, která vyztuží budovy, a vybuduje záložní potrubí k reaktorům. Protijaderní aktivisté tvrdí, že nejnebezpečnější jaderná elektrárna je Chubu, je nejblíže možnému budoucímu zemětřesení. Proto se firma rozhodla provést posílení budov a instalovat systém proti otřesům. Nyní má dva starší malé reaktory a tři nové. Pokud by chtěli ty malé reaktory nadále provozovat, museli by je upravit. A to stojí příliš mnoho peněz. Proto se ta společnost rozhodla, že je uzavře a místo toho se soustředí na tři novější reaktory.
Tedy spíše čekáte odstavování reaktorů.
Taková rozhodnutí bude třeba udělat po celém světě. Reaktory, které nejsou ekonomicky tak výhodné, se budou možná uzavírat. Novější reaktory jsou ekonomicky efektivnější, a proto bude možné na nich financovat úpravy proti zemětřesením
Kolik to může stát?
Konstrukce nové jaderné elektrárny v Japonsku stojí čtyři sta miliard jenů, tedy čtyři miliardy eur (zhruba sto miliard korun, pozn. red.) za kapacitu 1 000 megawattů. Kolik stojí stavební úprava, to nevím, ale je to méně.
Mluvil jste o konci jaderné energetiky ve světě. Jak dlouho to může trvat?
Podívejme se třeba na Spojené státy. Po havárii v elektrárně Three Mile Island v roce 1979 se rozhodli nestavět žádné další elektrárny. Až nedávno změnili názor. Trvalo tedy více než třicet let, aby se změnilo veřejné mínění. Nevím, jak dlouho bude trvat napravit špatný dojem z jaderných zdrojů po této nehodě. Trvá to dlouho.
