Dana Drábová

Dana Drábová | foto: iDNES.cz

Fukušima je vážná, ale Černobyl by potřeboval delší stupnici, míní Drábová

  • 335
Japonsko zvýšilo závažnost havárie ve Fukušimě na nejvyšší sedmý stupeň. Takový měl i Černobyl, i když tam radiace uniklo desetkrát víc. "V této situaci bychom na Černobyl potřebovali spíše osmičku nebo devítku," říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Japonská komise zvýšila závažnost havárie ze stupně 5 na nejvyšší stupeň 7. Co ji k tomu vedlo a co to znamená?
Pozor, to není reakce na aktuální situaci, ta se v elektrárně nezhoršuje. Jde o zhodnocení celkového úniku radionuklidů ze čtyř poškozených reaktorů. K hlavnímu úniku přitom docházelo mezi 13. až 20. březnem.

Takže to tam nyní může být jinak?
Jak říká japonský premiér Naoto Kan, který podle mého názoru dění popisuje realisticky, elektrárnu se daří stabilizovat. A i když se objevují titulky, které hlásí, že je to tam stejné jako v Černobylu, tak samotný únik je desetkrát nižší.

Proč se obě havárie srovnávají, když jsou hodnoty desetkrát nižší?
Havárie v jaderných zařízeních se zařazují podle určitých stupňů. Jakmile hodnoty dosáhnou určitého kritéria, příslušný státní dozorce v zemi musí stav klasifikovat daným stupněm. Nutno podotknout, že v této situaci bychom Černobyl potřebovali přehodnotit nejméně na osmičku nebo devítku.

Havárie stupně 7

Japonská komise odhadla, že v jisté fázi objem radioaktivního jodu 131 dosahoval ve Fukušimě hodnoty 10 tisíc terabecquerelů za hodinu, a to po dobu několika hodin. Nynější hodnoty se pohybují pod hranicí jednoho terabecquerelu za hodinu

Becquerel je jednotka definovaná jako aktivita radioaktivní látky, vyjádřená jedním rozpadem atomového jádra za sekundu.

Zdroj: Wikipedia.org a ČTK

Přesto jeden ze zástupců vlastníka elektrárny, společnosti Tepco, prohlásil, že by únik ve výsledku mohl přesáhnout Černobyl...
Pravda je, že Tepco stále přesně neví, v jakém stavu reaktory jsou. V Černobylu byl těžce havarovaný jeden z reaktorů, tady jsou však poškozené tři reaktory a čtyři bazény vyhořelého paliva.

Proč ani měsíc po tragédii nemají jasnější informace?
Pořád se tam nedostala technika, ani lidé tam nemohou, neboť úroveň radiace v těsné blízkosti reaktorů je skutečně tak vysoká, že by je zabila. Musejí vymyslet, jak k poškozeným reaktorům dostat dálkově ovládané kamery, aby zjistili v jakém stavu jsou ochranné obálky a palivo.

Vlna tsunami se blíží k jaderné elektrárně Fukušima (vlevo) a zaplavený areál jaderné elektrárny Fukušima (vpravo)
Snímek jaderné elektrárny Fukušima a poničených reaktorů, jak je zachytil bezpilotní letoun (10. dubna 2011)
Jaderná elektrárna Fukušima (7. dubna 2011)

Jak vážná je nyní situace v elektrárně a může se ještě zhoršit ?
Od okamžiku, kdy se ještě v průběhu březnového zemětřesení podařilo zastavit štěpnou řetězovou reakci ve všech reaktorech, se stav z hlediska radiace může jen zlepšovat. Radiace klesá prudce s časem, stejně tak i zbytkové teplo. Každopádně situace zůstává vážná, protože zbytkové teplo je pořád vysoké.

Situaci by mohly zhoršit výpadky chlazení. Podle nejhoršího scénáře by se nakonec mohla protavit reaktorová nádoba, poničila by se ochranná obálka, a to by znamenalo velké zhoršení.

Nejdůležitější tedy zůstává chlazení?
Ano, chlazení se musí zajistit za každou cenu. Dokud se bude dařit chladit a odvádět zbytkové teplo, tak budou v relativně dobré situaci. Nicméně jde o velmi vážnou havárii.

Když se podle premiéra situace stabilizuje a radiace klesá, proč Japonci rozšířili evakuační zónu?
Protože k úniku radioaktivních částic došlo. Situace je nerovnoměrná. Poměrně velká část dvacetikilometrové zóny nemá nepříznivou radiační situaci, na druhou stranu v úzkém pruhu na severozápadě je vysoký spad i za 20kilometrovou zónou. Takže rozhodli přistoupit na nařízení evakuační zóny.

Je důvod k větším obavám i mimo Japonsko?
Vůbec ne. I kdyby nastal nejhorší scénář, což bohužel nemůžeme vyloučit, i když pravděpodobnost klesá s časem. Ale i ten nejhorší scénář znamená vážné důsledky pro lidi, okolí a životní prostředí v okruhu desítek kilometrů, ne dál.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video