Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Frýdlantsko děsí rozšíření obří polské elektrárny, přišlo by o podzemní vodu

  11:21aktualizováno  11:21
Důl a elektrárna Turów nedaleko hranic na Frýdlantsku se mají rozšířit. V oblasti by se kvůli tomu ztratila všechna podzemní voda, už nedávno klesla o čtyřicet metrů. Pro Poláky ale nejsou malé obce z Frýdlantska adekvátním partnerem, společnost Turów je silná, vyrábí třetinu energie pro celé Polsko a nemusí brát na námitky starostů ohled.

Obří elektrárna u hranic s Polskem děsí obce v regionu, obávají se ale, že jejich výtky k rozšiřování elektrárny vyjdou naprázdno. Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Zničené Jizerské hory, zhoršené zdraví místních lidí a časté povodně na Frýdlantsku. To vše už má na svědomí hnědouhelná elektrárna a důl v polském Turówě nedaleko českých hranic. Teď se mají navíc elektrárna a důl rozšiřovat, což by Frýdlantsko připravilo o veškerou podzemní vodu.

"Chtějí zbourat tři staré bloky turówské elektrárny a postavit jeden obrovský," říká starostka Višňové Marie Matušková. Poláci navíc na důlních výsypkách plánují stavbu obrovské farmy větrných elektráren. "Dozvěděl jsem se, že důl v Turówě chtějí prohloubit o osmdesát metrů. To ohrozí veškeré podzemní vody na Frýdlantsku," obává se starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Podobný problém nastal před časem v obci Uhelná, jež je součástí Hrádku nad Nisou. "Tady poklesla voda o čtyřicet metrů," konstatuje Matušková.

Starostové u hranic mají proto zájem na tom, aby obce Mikroregionu Frýdlantsko měly možnost s polskou stranou jednat a jejich plány ovlivnit. "Máme nedostatek informací, požadujeme jednání na úrovni ministerstva zahraničí," tvrdí Ramzer.

Světlá místa uprostřed mapy jsou hnědouhelné doly u elektrárny Turów. Společnost plánuje, že je ještě rozšíří

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Lidé se bojí černého trojúhleníku

Elektrárenská společnost Turów je silná a vlivná. "Vyrábí třicet procent energie celého Polska, je dominantním zaměstnavatelem celého Dolnoslezského vojvodství," vysvětluje. Proto pro Poláky nejsou obce na Frýdlantsku adekvátním partnerem. "Jednají s námi ošklivě, podávají nám kusé informace o elektrárně a nic neřeknou o dolu," říká Ramzer.

Problém podle něj také je, že neexistuje dvoustranná dohoda o poskytování informací mezi Českem a Polskem. "Pokud budou Poláci chtít, nemusí brát na naše námitky ohled," dodává. Turowská elektrárna je přitom stále ještě největším znečišťovatelem libereckého regionu. "Udělali sice odsíření, to však neřeší ostatní látky, třeba kadmium," upozorňuje frýdlantský starosta.

Velké nesnáze s polskými výsypkami mají hlavně ve Višňové. "V některých osadách nám sklouzává voda, naopak při prudkých deštích se nám často rozvodní místní potoky," vysvětluje Matušková.

Starostka doufá, že už se nevrátí doba, kdy se těmto místům říkalo černý trojúhelník. "Doly v osmdesátých letech prakticky zničily Jizerky, teď už je situace o něco lepší," míní.

Poláci uklidili těžký průmysl k hranicím, emise proudí k nám

Bogatyňský výběžek podle ní Poláci prakticky odepsali. "Chytře sem vklínili průmyslovou výrobu, aby negativní vlivy nepůsobily na ostatní Polsko. Jsou tu jen díry, výsypky a fabrika," popisuje. Nechce však propadnout pesimismu.

"Neočekáváme přílišné naslouchání z polské strany, nechceme se však vzdávat předem," poznamenává. Polská strana nedodává dostatečné údaje ani na liberecký krajský úřad. "Firma, která pro nás vypracovávala analýzu stavu ovzduší v kraji, vycházela z matematického modelu, Poláci nám údaje nedávají," upozorňuje Jaroslava Janečková, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu.

Z ní vyplývá, že Turów vypouští pětinu emisí v kraji. "Je to benzen a kadmium, tuhé látky či oxid dusíku," vyjmenovává. Co bude dál? Rozšíří se polská elektrárna? To zatím není jasné. České ministerstvo životního prostředí chce, aby se Poláci zabývali jeho názorem.

Generální ředitelství životního prostředí v Polsku zatím pouze bez dalšího upřesnění uvedlo, že české stanovisko vezme v potaz při přípravách stavby.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Baráčky jak lepidlem k sobě přilepené. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.