Už jako student Konrad Lorenz (narozen 7. listopadu 1903 ve Vídni) doma opatroval problematická či raněná zvířata z místní zoo. Vystudoval medicínu - aby se pak celý život věnoval zoologii. V rodinném sídle si vlastnoručně zhotovil výběhy a rybníčky k chovu a studiu. Zhruba v polovině třicátých let došel k názoru, že chování zvířat je logickým výsledkem věkovité adaptace na podmínky prostředí. Tím založil vědu o chování zvířat - etologii. Jeho "cesty do hlubin živočišné duše" se setkaly s uznáním až v padesátých letech, paradoxně v době, kdy "na Východě" prznili biologii Lysenko a Lepešinská.
Od té doby vyučoval zoology celého světa "psychologii živočichů", řadě lékařů či filozofů pootevřel Pandořinu skříňku zdrojů lidského chování. Přenos prvků chování zvířat na lidi (agresivita, instinkty, grimasy...) ovšem přiváděl marxisty k zuřivosti; normální svět však Lorenzovi udělil Nobelovu cenu. Není divu - se zvířaty máme mnoho společného a odchylky od vrozeného chování nám většinou nejdou k duhu. Po listopadu 1989 u nás vyšly jeho knihy Osm největších hříchů a Takzvané zlo. Zemřel roku 1989.
7. listopadu 1818 se v Berlíně narodil Emil Du Bois-Reymond (zemřel 1896). Od geologie zběhl k medicíně. Pověřen šéfem zkoumáním živočišné elektřiny, vlastnoručně sestrojenými přístroji objevil a změřil bioelektrické potenciály nervové a mozkové tkáně a odhalil elektrickou podstatu svalové aktivity. Tím založil moderní elektrofyziologii a elektroterapii. Zprvu důsledný materialista ("fyziologie není víc než užitá fyzika a chemie") s věkem a zkušenostmi zpesimističtěl v agnostika ("nevíme a nikdy nebudeme vědět").
8. listopadu 1298 během bitvy Janova s Benátkami upadl do zajetí benátský radní jménem Marco Polo. Teprve poté měl dost času vyprávět příběh své velké cesty po jižní Asii. Vznikl nejslavnější cestopis středověku - Milion, který významně podnítil rozvoj geografického poznávání světa.
11. listopadu 1973 v Helsinkách zemřel biochemik Artturi Virtanen (narozen 1895), vynálezce šetrného uchovávání zelených krmiv silážováním, arci pro laika děsivým způsobem - pomocí zředěných kyselin chlorovodíkové a sírové. To přineslo věčně hladovějícímu světu takový užitek, že (přestože nešlo o základní výzkum) dostal Nobelovu cenu.
"Kameny z nebe padat nemohou, a proto nepadají," hlásalo kupříkladu jedno z center evropské vzdělanosti - francouzská Akademie věd. 12. listopadu 1833 však "déšť meteorů" padal tak hustě (až 20 "kapek" za vteřinu), že se tím začali vážně zabývat i čačtí galští vědátoři. Zrodil se obor meteorická astronomie, v níž si skvěle vede i česká věda.
 Konrad Lorenz (vlevo) s jedním ze svých žáků, významným českým zoologem Zdeňkem Veselovským |
