Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

František ukázal ostatky svatého Petra, které střeží hrůzná kletba

  17:15aktualizováno  17:15
Desítky tisíc návštěvníků Vatikánu mohly v neděli spatřit domnělé ostatky svatého Petra. Kovovou schránku s úlomky kostí, které by měly patřit jednomu z původních dvanácti apoštolů a prvnímu papežovi, nechal na Svatopetrském náměstí vystavit papež František. Zvláštní bohoslužbou tam zakončil Rok víry.

Úlomky kostí, o nichž se církev domnívá, že patřily jednomu z dvanácti Kristových apoštolů a zároveň prvnímu papežovi, se na veřejnost dostaly vůbec poprvé. Dosud byly uloženy v přísně střežené soukromé kapli, která je součástí papežské rezidence.

Svatý Petr

Původní jméno apoštola Petra znělo Šimon. Bible tvrdí, že byl synem rybáře z Betsaidy a i on sám se živil lovem ryb, v čemž mu pomáhal bratr Ondřej. Právě během rybaření měli bratři poprvé potkat Ježíše. Od té doby byl Šimon jeho věrným následovníkem a na vlastní oči viděl i řadu zázraků. Stal se jedním z dvanácti apoštolů, kteří měli podle Kristova přání hlásat evangelium. Po ukřižování Ježíše Krista řídil (již pod jménem Petr) skupinku věřících a stal se prvním papežem. Po požáru Říma v roce 64 byl společně s dalšími křesťany ukřižován.

Pro jejich první veřejné odhalení se papež František rozhodl při příležitosti završení Roku víry. Ten připomínal padesáté výročí zahájení druhého vatikánského koncilu. Období, které měli věřící využít k některému z osobních projevů víry (například účasti na náboženské pouti), končí právě v neděli.

Ostatky byly téměř po dvě tisíciletí skryté pod bazilikou svatého Petra, našly se až po roce 1939. Po sedmnácti letech v úřadu tehdy zemřel papež Pius XI., který si přál být pohřben ve vatikánském podzemním pohřebišti. Během jeho průzkumu pak archeologové narazili na rakev s řeckým nápisem "Petros eni", který v překladu znamená "Tady je Petr".

Dosud není úplně jisté, zda nalezené úlomky kostí zabalené v purpurové látce prvnímu papežovi skutečně patřily. Papež Pavel VI. roku 1968 prohlásil, že "se ostatky podařilo identifikovat způsobem, který můžeme považovat za přesvědčivý." Žádný pontifik však nikdy nevydal povolení k odborné expertize ostatků. Jedním z důvodů je podle britského serveru The Guardian stará kletba. Každého, kdo naruší klid Petrových ostatků, má údajně postihnout "to nejhorší možné neštěstí".

Jak ovšem upozorňuje analytik CNN John Allen, údajné ostatky svatého Petra vyvolávají ve věřících úctu bez ohledu na to, zda je jejich původ vědecky prokázán. Totéž platí i u dalších významných relikvií, jako je například známé Turínské plátno, v němž mělo být podle katolíků zabaleno tělo Ježíše Krista (více o plátnu čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.