Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Croissanty nic moc, říkají francouzští Židé v Izraeli. Rychle přibývají

  8:51aktualizováno  8:51
V kavárně La Brioche na náměstí Nezávislosti je slyšet jen jeden jazyk a hebrejština to není. Izraelské město Netanja nedaleko Tel Avivu se stalo domovem francouzských Židů, kteří se ve své původní vlasti už necítili bezpečně. Ve Svaté zemi si nebezpečí nepřipouštějí, kromě armády je totiž podle nich chrání i Bůh.

Košer kavárna ve čtvrti Marais v Paříži. | foto: Profimedia.cz

Redaktor izraelského serveru Ynetnews vyzpovídal čtyři „nové Izraelce“, kteří opustili Francii, aby na Blízkém východě našli nový domov. Pětačtyřicetiletý Philippe Farjon z Paříže žije v Izraeli sedm let a o čtyři roky starší Eliyahu Hayat přijel z Marseilles před rokem a půl. „Děti se tam bály,“ říká Hayat ještě ne příliš jistou hebrejštinou.

U vedlejšího stolku sedí oděvní designér Stefan Krief. Narodil se v Paříži a ve Svaté zemi je osm let. Jeho známý Frank Zarbiv je tu s manželkou a třemi dětmi teprve tři měsíce. V Paříži vlastní obchodní společnost.

Krief se rozesměje, když si rodilí Izraelci stěžují na zimní počasí. „Tohle je zima? V Paříži teď mrzne, tam v lednu nemůžete posedávat v kavárně venku a vychutnávat si kávu a croissant,“ ujišťuje.

Teror v Paříži

Croissanty jsou podle něj v Izraeli „comme çi, comme ça“. Ucházející. Zato  hummus a tahína - tedy pasty z cizrny a sezamu - jsou neodolatelné. „Je úžasné sednout si na pláži s talířem hummusu a s pivem,“ říkají shodně francouzští labužníci.

Lidí jako Coulibaly jsou v Paříži tisíce, tady nás chrání Bůh

Jídlo však není vše. Místní vzrušeně debatují o masakru v Charlie Hebdo i útoku v košer obchodě v Paříži. „Vrátil jsem se sem v sobotu večer z Paříže a v pátek jsem byl s rodinou právě poblíž toho obchodu. Bylo to hrozné. Sledovali jsme to v televizi, panuje tam strach,“ popsal Zarbiv okamžiky, kdy terorista Amedy Coulibaly zabil v židovském obchodě čtyři lidi (o útoku si přečtěte zde).

Právě strach je hlavním důvodem, proč Židé Francii opouštějí. „Židé ve Francii odstraňují mezuzy (symbolické pergamenové svitky) ze svých dveří a muži odkládají kipy ze svých hlav,“ sděluje čerstvá imigrantka Joanna Cohenová. „Ne všichni muslimové ve Francii jsou rasisté, ale stačí jich mít pár v sousedství a život se zkomplikuje. Viděli jste Coulibalyho? Takových jako on jsou v Paříži tisíce,“ dodává oděvní designér Krief.

Bezpečnostní situaci v samotném Izraeli odmítá s útoky v Paříži srovnávat: „Tady máme armádu a je tady Bůh. Já byl celé léto za bojů v Tel Avivu, každý den mi nad hlavou létaly rakety, když jsem byl na pláži, houkaly sirény. Kdyby se něco podobného dělo v Paříži, v ulicích by nebyla ani noha, tady byli venku všichni a žili jako obvykle. Lidé tu nedovolí, aby je přemohl strach.“

V Izraeli nyní podle Ynetnews žije asi 75 tisíc francouzských Židů, z nich polovina se přistěhovala v minulých deseti letech. Židovská agentura pro Izrael, která pro vládu organizuje „nábor“ nových přistěhovalců, předpokládá, že letos přijede dalších deset tisíc imigrantů z Francie, o tři tisíce lidí více než loni a o sedm tisíc více než předloni.

Velká část z nich pravděpodobně zůstane v Netanji. Město ležící jižně od Haify má necelých dvě stě tisíc obyvatel a zhruba 23 tisíc z nich jsou Francouzi.

Golda Jamieová je třicátnice a v Izraeli žije devět let. Hebrejsky ale stále moc neumí. „Protože žiju v Netanji a mluvím tady jenom francouzsky. Mám tady francouzského doktora i lékárníka. Celý den vystačím s francouzštinou,“ říká.

Z politiků znají jen Netanjahua

K imigraci do Izraele vyzval francouzské Židy také izraelský premiér Benjamin Netanjahu (více zde). Z židovských politiků znají Francouzi většinou jen jeho, někteří z nich dokonce ustrnuli v minulosti a jmenují někdejšího a už zemřelého premiéra Ariela Šarona. K volbám nechodí a když přece jen ano, volí Netanjahua.

Dva svátky v jeden den

Jednou za 33 let připadne muslimský svátek Íd al-adhá a židovský Jom kipur na stejný den. Jak vypadly oslavy, se podívejte zde.

V tentýž den letos v údolí Míná nedaleko Mekky vrcholí posvátná pouť muslimů hadždž. Zástupy lidí tam symbolicky kamenují Satana na připomínku pokoušení proroka Abraháma (Ibráhíma).

„Je třeba řešit problém s Palestinci, protože tím se vyřeší 80 procent problémů mezi židy a muslimy na celém světě. Bude pro nás výhodné, když budou mít vlastní stát. Nečtu zprávy a nevím, kdo podporuje mír. Vím, že Bibi (Netanjahu) je kapitalista, a to není dobré. V Tel Avivu žijí někteří lidé ve stanech. Jsou to Židé. To není dobré,“ řekl Krief. Přesto by mu však nevadilo, kdyby Netanjahua znovu zvolili.

Mnohé z Francouzů však zatím od stěhování odrazuje ekonomická situace, která ve Svaté zemi panuje. „Není tady práce, mzdy jsou nízké. Mnozí jako já pracují nadále ve Francii a dvakrát nebo třikrát v měsíci odjíždějí do Paříže. Jídlo a nájmy jsou tady i dražší než v Paříži,“ říká Zarbiv.

„Rodinné balení mléka tady stojí 12 izraelských šekelů (72 korun), v Paříži jen pět (30 korun)! Nebo jiný příklad - espresso je tu za deset šekelů (60 korun), v Paříži za sedm šekelů (42 korun). Proč takový rozdíl?“ ptá se.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.