Francouzský prezident v úterý večer prohlásil, že vojáci jeho země se z Mali jen tak nestáhnou. "Máme jediný cíl. Až bude naše intervence v Mali u konce a odejdeme, musíme zajistit, že Mali bude bezpečná země, ve které fungují legitimní úřady, volební proces a její území neohrožují žádní teroristé," uvedl François Hollande.
V současnosti je v Mali přibližně 750 francouzských vojáků a očekává se, že v nejbližší době jejich počet stoupne na 2 500 mužů. V pondělí navíc dorazilo do Mali z Pobřeží slonoviny asi 30 francouzských tanků a obrněných transportérů. Nad konvojem podle svědků hlídkovaly vojenské vrtulníky.
K operaci se mají brzy připojit tisíce vojáků z afrických zemí. Společně s Francouzi se budou snažit přemoci islamisty, kteří před devíti měsíci ovládli sever země a minulý týden pak zahájili mohutný postup na jih, směrem k hlavnímu městu Bamako. Právě proto maliská vláda požádala o pomoc Francii, svého někdejšího kolonizátora.
Francie se postupu islamistů směrem k metropoli obává neustále. Její představitelé varují, že maliští ozbrojenci představují vážnou bezpečnostní hrozbu nejen pro svou zemi, ale i pro celý region, a dokonce i pro Evropu.
Rada bezpečnosti se kvůli Mali sešla narychlo v pondělí večer newyorského času, tedy v noci na úterý našeho. Paříž slibuje, že se z konfliktu v Mali nestane další Afghánistán, operace by podle ministrů obrany a zahraničí měla trvat jen několik týdnů (více o francouzských plánech čtěte zde).
Rada bezpečnosti už loni v prosinci schválila k Mali rezoluci číslo 2085, která umožňuje misi až tří tisíc afrických vojáků. Mírové jednotky měly podle původního plánu dorazit až letos koncem léta, situace se ale změnila poté, co islamisté minulý týden zahájili již zmíněný postup na jih.
Čtrnáctimilionová západoafrická země se více než dvacet let po získání nezávislosti na Francii (1960) potýkala s problémy a vojenskými vládami, ale od prvních demokratických voleb v roce 1992 platila za poměrně stabilní a demokratický stát.
Obrat nastal loni na jaře po nepovedeném pokusu o vojenský puč. Dočasného politického vakua, které tehdy vzniklo, využili právě islamisté. Ovládli sever země (rozlohou větší než Francie) a začali na jeho území zavádět přísné islámské právo šaría.
Když pak koncem minulého týdne ovládli strategické město Konna, maliská vláda vyslala SOS do Paříže. Ta se rozhodla okamžitě reagovat a poslala stíhačky a vojáky, kteří jsou rozmístěni v metropoli Bamako a ve městě Mopti. Z Konny už se islamisty podařilo vytlačit.
Dalších 600 mužů pošle Nigérie, po pěti stovkách vojáků poskytnou Senegal, Burkina Faso a Togo. Třísetčlennou jednotku vyšle Benin, uvedla britská BBC. Britové pak Francii podporují poskytnutím dvou nákladních letadel, další logistickou podporu dostane Paříž od USA či Dánska.
