Oba státy, které se ještě před několika měsíci nemohly shodnout na podmínkách východního rozšíření, nyní avizovaly společnou pozici k institucionální reformě Unie na prosincové Evropské radě v belgickém Laekenu.
V předvečer freiburské schůzky německá diplomacie rovněž vyjádřila souhlas s francouzským návrhem, podle něhož se obě země zasadí o vypracování společné iniciativy EU proti šíření raketových systémů. Iniciativa, která může vyústit až v uskutečnění mezinárodní konference na úrovni EU, by představovala jasný protipól americkému projektu národní raketové obrany (NMD). Německý souhlas znamená částečný ústupek a příklon k francouzskému tvrdšímu přístupu k NMD, díky čemuž snad EU na nadcházejícím göteborském summitu dosáhne - po měsících intenzivního vyjednávání mezi diplomaty členských států - společného postoje k problematickým plánům USA.
Chirac i Schröder rovněž zopakovali nekompromisní pozici EU týkající se amerického odmítání Protokolu z Kjóto. Evropská unie jej bude ratifikovat v každém případě, a to i s vědomím, že americká neúčast na tomto projektu by značně snížila efektivitu plánované ochrany klimatu.
V souvislosti s výsledky irského referenda oba politikové zdůraznili, že jakékoli dodatečné změny smlouvy z Nice jsou vyloučeny a kalendář přístupového procesu kandidátských zemí nezvratný. V konsenzuální atmosféře francouzsko-německé schůzky příliš nevynikla skutečnost, že ministr hospodářství SRN Müller pohrozil zablokováním německého trhu pro významný francouzský státní koncern Electricité de France, a to kvůli zdráhání Paříže přistoupit k liberalizaci energetických trhů uvnitř Unie. Ta je přitom jedním ze základních předpokladů perspektivního zvýšení konkurenceschopnosti EU ve smyslu závěrů lisabonské Evropské rady z loňského roku. Zatímco francouzská EdF v současnosti dosahuje na německém trhu značných zisků, němečtí zásobovatelé energie jsou prozatím z jakékoli soutěže ve Francii vyloučeni.
- čtvrtek 14. června 2001
