Spočítáno. O křeslo francouzského prezidenta se utkají Macron a Le Penová

  • 3277
V závěrečném duelu francouzských prezidentských voleb se za 14 dnů střetnou centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Podle konečných výsledků zveřejněných v pondělí brzy ráno první kolo ovládl Macron s 23,75 procenta hlasů, pro Le Penovou hlasovalo 21,53 procenta zúčastněných voličů.

Oběma politikům se podařilo porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran, z nichž vycházely dosavadní hlavy státu. Konečné výsledky zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra, informoval o nich deník Le Figaro.

Celkem se o prezidentské křeslo v prvním kole ucházelo 11 kandidátů, volební účast činila 78,69 procenta. To je o něco méně než v předchozích prezidentských volbách v roce 2012, kdy v prvním kole přišlo hlasovat 80,42 procenta voličů.

Stejně jako na celofrancouzské úrovni se i ve francouzské metropoli Paříži nejvíce voličů vyslovilo pro Macrona, když mu dalo hlas 34,8 procent voličů. Druhý skončil v Paříži Fillon (26,4 procenta) a třetí Mélenchon (19,6 procenta). Le Penová dostala v hlavním městě jen pět procent hlasů.

Francouzské prezidentské volby

„Vyslyšel jsem vaše přání po změně,“ prohlásil před davem svých příznivců v Paříži Macron. Le Penová oslavovala slovy o historickém výsledku. Při svém vystoupení po nedělním hlasování vyzvala všechny francouzské vlastence, aby ji podpořili. V sázce je podle ní přežití Francie (více o slovech vítězů zde).

U vítězného tandemu by se přitom těžko daly hledat větší protiklady. Jsou to představitelé zcela protichůdných vizí o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie.

Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí a v zahraničí politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i EU.

Jediným jejich společným jmenovatelem je, že nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy doposud pocházel některý z prezidentů. Situace se tak přizpůsobila náladě voličů znechucených stávajícím uspořádáním a toužících po vzniku nové politické scény.

Protikandidáti uznávají porážku

François Fillon již uznal porážku a vyzval své stoupence, aby hlasovali v druhém kole voleb pro centristu Macrona. Ke stejnému kroku vyzval i poražený kandidát tradiční francouzské Socialistické strany Benoit Hamon. Také činitelé EU v Bruselu budou před druhým kolem prezidentských voleb jasně podporovat Macrona. Vyjádřil se tak třeba vyjednavač pro brexit a bývalý eurokomisař z Francie Michel Barnier (více o reakcích politiků zde).

Francouzi mohli v největších městech volit až do 20:00, v menších se místnosti uzavřely už v 19:00. Všech 11 kandidátů odvolilo už krátce po poledni (více o průběhu voleb během dne zde). Výsledky hodně ovlivnila i finální volební účast. Ta se pohybovala zhruba na stejné úrovni jako před pěti lety. Zájem značily i dlouhé fronty, které se během dne tvořily (více o volební účasti čtěte zde).

Postup Macrona a Le Penová do finálového hlasování předpovídaly i předvolební průzkumy, i když preference prvních čtyř kandidátů byly zcela neobvykle těsné. Ve finálovém hlasování favorizují průzkumy Macrona.

Vojáci, policisté i klidná atmosféra

Vzhledem k napjaté situaci ve Francii nachystaly úřady přísná bezpečnostní opatření. Na klidný průběh voleb v 67 000 volebních místnostech dohlíželo kolem 50 000 policistů a 7 000 vojáků. Podle úřadů byli na bezpečnostně rizikovějších místech členové volebních komisí vybaveni mobilními kontakty na nejbližší policejní oddělení.

Leckde byly přítomné i policejní a vojenské hlídky vybavené automatickými puškami, zejména v místech, kde volili kandidáti.

V Saint-Omeru na severu země a v Besançonu na východě pak byly evakuovány volební místnosti, u kterých byly zaparkovány podle policie podezřelé vozy. K oběma byli přivoláni pyrotechnici.

Stejně jako v obchodních centrech či v jiných uzavřených prostorech s vysokou koncentrací lidí se voličům nedoporučuje nosit baťohy nebo tašky. V opačném případě se musejí podrobovat kontrole jejich obsahu od pověřeného civilního úředníka. V supermarketech a na školách dozor prováděli členové soukromých bezpečnostních agentur.

I přes dozvuky čtvrtečního útoku však zavládla v sobotu dopoledne klasická víkendová atmosféra. Jak píše zvláštní zpravodaj ČTK Rémy Vlachos, nic nenasvědčovalo tomu, že by se lidé více stresovali nebo panikařili kvůli zvýšeným bezpečnostním hrozbám v souvislosti s volbami. Přestože se oproti předchozím dnům obloha zatáhla, bleší trhy se opět zaplnily lidmi, plnější byla i obchodní centra, kde si zákazníci doplňovali víkendové zásoby, protože většina prodejen zůstává v zemi v neděli zavřená, s výjimkou turisticky frekventovaných míst v srdci Paříže a na nádražích a letištích.

Průběh voleb narušily jen polonahé aktivistky v maskách:

23. dubna 2017

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video