Nový ústavní článek o trestu smrti má více méně symbolický význam. Francouzi totiž hrdelní verdikty zrušili už v roce 1981. Formulace včleněná nyní do ústavy - "nikdo nemůže být odsouzen k trestu smrti" - nepřipouští výjimky.
Článek o trestním statusu hlavy státu zachovává imunitu prezidenta po dobu výkonu funkce, ale nově zavádí možnost jeho sesazení parlamentem v případě, že "nedostojí svým povinnostem způsobem, který je s výkonem jeho mandátu zjevně neslučitelný".
Jacquesa Chiraka, za něhož si Francouzi za pár týdnů zvolí náhradu, se tato úprava už nebude týkat. Chirak může být ale po odchodu z Elysejského paláce vyšetřován v souvislosti se skandály kolem politické korupce v době, kdy byl pařížským starostou.
Za podíl na nich už byla odsouzena řada jeho bývalých spolupracovníků, ale on se vyšetřování díky prezidentské imunitě vyhnul.
Chirakovy volné ruce
Změny v ústavě schválili zákonodárci na společném zasedání obou parlamentních komor. Jejich krok přitom nepřímo souvisí právě s nadcházejícími prezidentskými volbami. Chirac díky němu získává volné ruce pro jmenování předsedy ústavní rady, kterým by se měl stát dosavadní předseda Národního shromáždění Jean-Louis Debré.
Prezident se také dostal do lepší pozice pro oznámení svých záměrů ohledně voleb. Na to čeká hlavně vládní většina, jejímž prezidentským kandidátem je ministr vnitra Nicolas Sarkozy. Případná Chirakova opětovná kandidatura by Sarkozyho postavení zkomplikovala, ale považuje se za nepravděpodobnou.
Zamrzlé volební seznamy
Poslední změnou, na níž se francouzští zástupci lidu dohodli, je zmrazení volebních seznamů na Nové Kaledonii. Až do roku 2014 zůstanou takové, jaké byly před devíti lety. Kanakové, původní obyvatelé tohoto francouzského území v Tichém oceánu, tak chtějí zabránit rozšiřování seznamů cestou imigrace. Paříž jim zmrazení seznamů přislíbila už v roce 1998.
Články o trestu smrti a Nové Kaledonii byly schváleny počtem hlasů značně převyšujícím potřebné dvě třetiny. Reforma trestního statusu prezidenta však prošla jen poměrem 449 ku 203 hlasům (při 217 abstencích). Mnozí poslanci a senátoři se totiž bojí, že ustanovení o sesazení prezidenta parlamentem může být politicky zneužito.
