Důvod je prostý. Dosud vlastně vědci nevědí, proč lidé zívají a co to způsobuje. Lidé zívají, když jsou unavení, když mají hlad, a podle některých studií existuje dokonce souvislost mezi zíváním a sexuálním vzrušením. Ale k čemu je to dobré?
"Existuje mnoho teorií, ale dosud neexistuje žádný vědecký závěr, proč zíváme," řekl Olivier Walusinski, francouzský lékař a autor knihy Záhady zívání ve fyziologii a nemoci. Svou knihu právě na konferenci uvede.
Zívání podle něj stojí neprávem tak trochu stranou vědeckého zájmu. Každý člověk přitom během svého života zívne zhruba 250tisíckrát a začíná už dokonce v děloze, ve svých dvanácti až čtrnácti týdnech.
"Pokud plod vážící jen 60 gramů vydá energii, kterou k zívání potřebuje, musí to být nezbytně nutné k jeho vývoji," domnívá se Walusinski. A co se vlastně vědci na konferenci dozvědí? Například to, že hlubokým nabráním vzduchu dokořán otevřenou pusou si mohou lidé (a zvířata) ochlazovat svůj mozek.
Nebo že když ženy zívají, otevírají ústa a nádechem vypínají hruď, může to muže vzrušovat. To daný vědec vypozoroval z literatury a obrazů. Anebo, chcete-li se dostat ještě blíže sexuálnímu chování: že když vykastrujete opici makaka, přestane zívat.
"U makaků zívají dominantní samci před a po páření. Je to závislé na testosteronu," vysvětlil Walusinski. V každém případě se vědci na konci června poučí o něčem, co čtenář tohoto článku už zřejmě tuší. Že zívání je chytlavé a nakažlivé. Nebo jste snad při čtení tohoto článku ani jednou nezívli?
