Sarkozyho přívrženci by mohli získat až 460 z celkových 577 poslaneckých křesel, což je mnohem víc, než se očekávalo na začátku kampaně. V současné době disponují 399 křesly.
Nicolasi Sarkozymu nahrává několik skutečností: euforie z vítězství pravice v prezidentských volbách ještě tak docela nevyprchala, opozice je rozpolcená a díky většinovému volebnímu systému v podstatě odpadá konkurence v podobě krajně pravicových stran.
Zachraňme, co se dá
Pro novou hlavu státu je v tuto chvíli nejdůležitější situace v opozičním socialistickém táboře. Kandidátka socialistů Ségolene Royalová neuspěla v prezidentských volbách, což už tak rozpolcené partaji zasadilo další ránu. Socialisté se teď honem honem snaží všechny spory zažehnat. Jsou si dobře vědomi, že nadcházející parlamentní volby nemohou vyhrát, a tak chtějí alespoň zachránit, co se dá.
Jejich šéf Francois Hollande, shodou okolností životní partner Royalové, mobilizuje voliče hlavně poukazem na nebezpečí, které by znamenala drtivá převaha pravice. "Přemýšlejte, zda je možné dát všechnu moc do ruky jednomu člověku, tedy Nicolasi Sarkozymu," vyzval voliče.
Ovšem veškeré snahy socialistů prozatím vyznívají na prázdno. Strana teď v Národním shromáždění disponuje celkem 141 mandáty, ale předvolební průzkumy jí prorokují propad na 120, ty nejodvážnější dokonce až na 80 křesel.
Dusno u Bayroua
A je tu ještě něco, co hraje Sarkozymu do karet: rozpolcenost v centristické stáji Francise Bayroua, muže, jenž v prezidentském klání s 19 procenty hlasů vystoupal na bronzovou příčku.
Hned po porážce tehdy sebevědomě vyhlásil vznik nové politické síly a rázně vykročil směrem k parlamentním volbám. Ovšem od té doby se jeho partaj rozdělila a většina zákonodárců se přiklonila právě k Sarkozymu. Což znamená, že zatímco nyní mají "bayrouovci" ve sněmovně 29 poslanců, v nové by jich nemuselo zasednout ani pět.
Šance prosadit sporné reformy
Pokud se pravici opravdu podaří takto drtivě ovládnout zákonodárný sbor, prezidentovi to usnadní cestu k prosazení reforem, které sliboval.
Jde hlavně o uvolnění pravidel ohledně délky pracovního týdne, některá daňová opatření, reformu justice ve smyslu větší tvrdosti nebo zavedení povinné minimální služby během stávek ve veřejném sektoru. Návrhy některých těchto opatření chce vláda předložit už v létě.
O poslanecké křeslo usiluje přes 7600 kandidátů. Ke zvolení už v prvním kole je zapotřebí nadpoloviční většiny, jinak se rozhodne ve druhém mezi těmi, kteří v prvním získali víc než 12,5 procenta hlasů. K vítězství pak stačí poměrná většina. Druhé kolo bude 17. června.
