Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie vystavovala vojáky jaderným testům. Říká tomu dobrodružství vědy

  14:40aktualizováno  14:40
Francouzská armáda v 60. letech úmyslně vystavovala své mladé brance jaderným atmosferickým testům. Francie chtěla atomovou zbraň za každou cenu a potřebovala prozkoumat účinky ozáření na člověka, napsal pařížský deník Le Parisien s odvoláním na důvěrnou zprávu ministerstva obrany.

Francouzský jaderný test na atolu Mururoa ve Francouzské Polynésii v 70. letech | foto: Profimedia.cz

Podle francouzského deníku tehdy usilovala tamní armáda a vědci o získání atomové bomby za každou cenu a na lidské zdraví se příliš neohlížela. I proto se stali vojáci povinné základní vojenské služby součástí skutečné atomové války.

"Veteráni si často stěžovali, že byli pokusnými králíky. Teď je to jistota," napsal Le Parisien.

"Tento výzkum měl umožnit vědcům studovat tělesné a duševní dopady atomové zbraně na člověka, aby se získaly potřebné poznatky k fyzické a duševní přípravě moderního bojovníka," napsal list na základě vojenské zprávy. Má 260 stran, je nazvaná "Geneze organizování a experimentování na Sahaře" a její autoři hovoří o "velkém vědeckém dobrodružství". Zprávu nedoporučují zveřejňovat.

JADERNÉ TESTY

- Francie provedla v letech 1960-1996 podle oficiálních údajů 210 jaderných zkoušek.

- Zprvu na Sahaře v Alžírsku (ale v roce 1962 země vyhlásily nezávislost), takže od roku 1964 pokračovala ve Francouzské Polynésii.

- Atmosférické zkoušky Francie ukončila v roce 1974, pak už následovaly podzemní a podmořské testy.

Zdroj: ČTK

Žádnou takovou zprávu neznám, řekl ministr obrany

Tamní ministr obrany Hervé Morin uvedl, že zprávu nezná. Zároveň připomněl, že Francie loni přijala zákon na odškodnění obětí jaderných pokusů.

Šéf rezortu obrany také vyzval své služby, aby případným postiženým poskytly výsledky tehdejších měření po výbuších. Zdůraznil však, že ozáření vojáků bylo velmi slabé.

S tím ale nesouhlasí představitel nevládní organizace pro kontrolu zbrojení CDRPC Patrice Bouveret, který je přesvědčen, že i toto údajně slabé ozáření způsobilo vojákům trvalé zdravotní potíže.

"Můžeme diskutovat o tom, že se v kontextu doby prováděly podobné vojenské manévry. Ale že to vše se dělo bez jakéhokoli ohledu na sociální či zdravotní dopady na lidi, to je téměř zločinné," řekl Bouveret.

Francie nyní podle některých odhadů vlastní třetí nejrozsáhlejší jaderný arzenál na světě po Spojených státech a Rusku. Má asi 300 jaderných hlavic.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Policie v Rotterdamu prohledává dodávku, v níž měly být plynové bomby...
Policie po varování zatkla v Rotterdamu muže v dodávce, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Twitterový účet Donalda Trumpa
Bývalá agentka CIA organizuje sbírku, cílem je odpojit Trumpa od Twitteru

Bývalá agentka CIA Valerie Plameová Wilsonová chce pomocí skupinového financování (crowdfundingu) vybrat miliardu dolarů, v přepočtu zhruba 22 miliard korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.