Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie vrátila Novému Zélandu dvacet potetovaných lidských hlav

  10:15aktualizováno  10:15
Na Nový Zéland se po více než stovce let vrací dvacet maorských hlav z Francie. Ostrovní země zahájila kampaň za vrácení všech pozůstatků původních obyvatel, které byly rozprodány do celého světa jako zajímavosti.

Morbidní artefakt byl kdysi ceněnou antropologickou položkou ve sbírkách soukromých evropských sběratelů i oficiálních muzeí. Původní obyvatelé Nového Zélandu totiž prosluli svým tetováním na celém těle, právě pro ně byly jejich tělesné ostatky tak ceněné.

Dvacet hlav

Francie vrátila celkem dvacet tetovaných mumifikovaných hlav, které byly vystavovány ve francouzských muzeích jako kuriozita. Pondělní předávací ceremonii v muzeu Quai Branly v Paříži předsedal francouzský ministr kultury Frédéric Mitterrand. Podle novozélandského velvyslanectví v Paříži šlo o dosud největší skupinu hlav, které se vracejí zpět do vlasti. Jednu hlavu Paříž poslala zpátky na Nový Zéland už loni v květnu.

Zdroj: ČTK

Jihopacifická země nyní bojuje za vrácení všech ostatků rozptýlených po celém světě. Chce je předat zpět potomkům původních obyvatel, aby je mohli v souladu s jejich zvyky pohřbít. Pro maorskou kulturu je totiž zcela nepředstavitelné, aby bylo mrtvé tělo někde veřejně vystaveno.

Zachovávat hlavy mrtvých předků je přitom původní zvyk nejstarších obyvatel země. Pro Evropany se z rituálního zvyku však brzy stala zajímavá obchodní kuriozita. Obchodníci původně vykupovali jen hlavy, které si maorští bojovníci nechávali jako trofeje z bitev.

Obchod se však časem úplně zvrhl. Sami Maoři začali zabíjet své tetované otroky, aby na jejich ostatcích mohli vydělat.

Maoři berou jen zaručené ostatky

Wellingtonské muzeum dosud nashromáždilo zpět pozůstatky z asi pěti set maorských těl. Původní kmeny však přijmou pouze ty ostatky, u kterých se podaří bezpečně identifikovat, že patří jejich přímým předkům. Komplikovaný proces tak zatím navrátil asi jen procento získaných artefaktů.

Nový Zéland začal usilovat o jejich navrácení roku 2003, připomíná ČTK. Francie se tomu dlouho bránila a až teprve zákonem z roku 2010 nastal obrat. Na novozélandskou žádost pozitivně odpověděly i další země, například Velká Británie, Německo, Nizozemsko a Dánsko.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.