Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie rozhoduje, zda se do parlamentu dostanou obě Le Penové

  8:00aktualizováno  8:00
Francouzi rozhodují o obsazení poslaneckých křesel v Národním shromáždění. Podle výsledků prvního kola ho ovládne levice. Záleží však, zda získají většinu křesel či budou potřebovat spojence. Předpokládá se i nový průnik Le Penovy krajní pravice do parlamentu.

Předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová vychází z hlasovací místnosti v Henin-Beaumont poté, co odhlasovala v prvním kole (10. června 2012) | foto: Reuters

Socialistická strana (PS) získá podle analytiků 283 až 329 křesel, přičemž pro opanování dolní komory parlamentu jich potřebuje 289 (z celkových 577). V případě, že této většiny sama nedosáhne, měla by jí stačit spolupráce s vládními spojenci z řad ekologistů, kterým se předvídá deset až 15 křesel. Socialisté by se tak každopádně měli vyhnout alianci s radikální levicí.

Hlavní pravicová opozice v čele se Svazem pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho může podle odhadů doufat v zisk jen 210 až 263 křesel. 

Levice může po Senátu a prezidentu ovládnout i dolní komoru

Očekávaný výsledek parlamentních voleb je dobrou zprávou pro umírněného a reformního socialistu Françoise Hollandea, který byl začátkem měsíce zvolen prezidentem. Bude moci prosazovat svůj program, v němž kromě jiného slíbil zmírnit dopady úsporných opatření na obyvatele a prosazovat změny orientace v EU. Již se dostal do sporu s Berlínem, který odmítá Hollandeovu snahu zmírňovat škrty a s pomocí státu a EU podporovat ekonomický růst.

Fotogalerie

Levice již kromě prezidentského paláce ovládá i horní komoru - Senát - a řadu krajů. Opozice hovoří o nebezpečné koncentraci moci. Radost levici kalí posílení nacionalistické Národní fronty (FN).

Její šéfka Marine Le Penová získala v prezidentských volbách téměř 18 procent hlasů a nyní až pět poslanců FN se může dostat do parlamentu, kde strana nebyla od roku 1988. Může získat poslanecká křesla, přestože stranu, která brojí proti přistěhovalcům a Evropské unii, velmi znevýhodňuje dvoukolový většinový systém a izolace na politické scéně.

UMP poprvé plně nebrojí proti Národní frontě

K úspěchu kandidátů Národní fronty přispěje i UMP, jejíž vedení se překvapivě rozhodlo vyzvat své voliče, aby její kandidáty sice otevřeně nepodporovali, ale stejně postupovali i vůči Socialistické straně. UMP tak podle komentářů nepřímo podpořila krajní pravici nejméně ve 20 okrscích.

Naopak PS v duchu tradičního hesla "zatarasit cestu Národní frontě" vyzvala opět k mobilizaci všech voličů proti této formaci. Mezi možnými novými členy parlamentu z řad FN má naději být nejen 43letá šéfka strany, která uvítala nový postoj UMP, ale i její 22letá neteř Marion Maréchalová-Le Penová (o mladé Le Penové více zde).

Naděje francouzských nacionalistů

Marion, blonďatá neteř Le Penové

Marion Maréchalová-Le Penová, vnučka doyena francouzského nacionalismu.

Marion Maréchalová-Le Penová, vnučka doyena francouzského nacionalismu.

FN se bez ohledu na konečný počet poslaneckých mandátů již stala s historickým výsledkem Le Penové v prezidentských volbách a s úctyhodnými 14 procenty hlasů v prvním kole parlamentních voleb, třetí politickou silou v zemi.

"Je to bezpochyby úspěch strategie Le Penové, která za méně než dva roky uhladila image krajně pravicové strany a zavrhla antisemitské průpovídky svého otce a bývalého šéfa strany (Jeana-Marieho Le Pena)," tvrdí politolog Jean-Yves Camus.

Předvídá další možné posilování FN po vzoru krajně pravicových stran v Nizozemsku a Rakousku, kde dokázaly navázat spojenectví s vládní pravicí.

Záleží na volební účasti

Kampaň ke druhému kolu se vzhledem k tomu, že se to zásadní považuje za rozhodnuté, nevyznačovala žádnou zvláštní intenzitou. Představitelé PS a UMP především vyzývali voliče, aby se dostavili v co největším počtu. Právě volební účast, která byla v prvním kole jen 57 procent, může ještě ovlivnit předpokládané výsledky konečného nedělního hlasování.

Pravice doufá, že jí pomůže i první politická bouře, která zasáhla Hollandeovu vládu poté, co v úterý první dáma Francie na Twitteru podpořila kandidáta, který je soupeřem bývalé životní partnerky prezidenta Ségolene Royalové. Hollande naopak podpořil socialistku Royalovou. Tisk hovoří o frašce, představitelé PS o chybě a premiér Jean-Marc Ayrault vyzval první dámu Valérii Trierweilerovou, která není s Hollandem vdaná, aby zachovávala "diskrétní roli" (více zde).

V prvním kole obdrželo přes 50 procent hlasů a již tak získalo poslanecké místo 36 kandidátů, z toho 23 levicových. Z prvního kola jinde postoupili až tři nejúspěšnější kandidáti, kteří získali nejméně 12,5 procenta hlasů.

V mnoha obvodech je v případě stejné podpory ze strany voličů jako v prvním kole výsledek druhého kola předem jasný, jinde bude zisk poslaneckého mandátu hlavně záležet na politických úmluvách a na odhodlání voličů řídit se pokyny svých stran, které zde v prvním kole neuspěly.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O kancléřský post se utkají Angela Merkelová a Martin Schulz.
PŘEHLEDNĚ: Merkelová míří k volebnímu vítězství, AfD věští překvapení

Německo si v neděli zvolí nové složení Spolkového sněmu. Největším favoritem voleb je Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové. Překvapením může...  celý článek

Svědectví o brutálních praktikách v syrských vězeních před lety podal také...
V Turecku zabili syrskou aktivistku a její dceru. Mapovaly mučení v Sýrii

Syrská opoziční aktivistka Urúba Barakatová a její dcera, novinářka Halla, byly zavražděny v Turecku. Policie našla obě ženy ubodané v jejich istanbulském...  celý článek

V moskevské Aleji vůdců přibyly busty sovětských ikon včetně Stalina (22. září...
Moskva má novou bustu Stalina, odhalení provázela kritika

Série bust sovětských čelních představitelů doplnila stávající moskevskou „Alej vůdců“, mezi nimi i socha komunistického diktátora Josifa Stalina. Sochy do...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.