Eiffelova věž v Paříži

Eiffelova věž v Paříži

KOMENTÁŘ: Goodbye Unii zabolelo, francouzské adieu by ji mohlo pohřbít

  • 490
Francie se chystá na prezidentské volby, které ji mohou změnit na dlouhá desetiletí a s ní celou Evropu. Brexit byl pro Evropskou unii tvrdou ranou, francouzské adieu by ji však mohlo pohřbít, píše ve svém komentáři redaktorka MF DNES Jana Šafaříková.

Francii čekají v následujících týdnech jedny z nejdůležitějších voleb od konce druhé světové války. Ovšem najít dva Francouze, kteří by na budoucího prezidenta a další směřování země měli stejný názor, je téměř nemožné. Třetina z nich se bude rozhodovat až na poslední chvíli a třetina podle současných odhadů k volbám neplánuje přijít vůbec. Důvod? Neví, koho volit.

„François Fillon, nebo Marine Le Penová? Vždyť to je jedno, oba jsou špatní,“ uvažoval během své nedávné návštěvy v Praze novinář a dokumentarista Alexandre Dereims.

Favorit předvolebních průzkumů Emmanuel Macron podle něj nemá šanci Le Penovou ve druhém kole porazit, je příliš mladý, nezkušený a nevyhraněný. „Není ani napravo, ani nalevo, toho snad ani nelze brát vážně. A komunista Jean-Luc Mélenchon? To je přece výsměch voličům.“ O tom, že by jeden z kandidátů v prvním kole získal přes 50 procent hlasů a vyhrál, se ani neuvažuje.

Letošní prezidentské volby budou v mnoha ohledech unikátní. Poprvé je možné, že do druhého kola 7. května nepostoupí zástupci tradičních stran, republikán François Fillon a socialista Benoit Hamon. Poprvé od války se také odcházející prezident François Hollande nepokusí obhájit svůj mandát. Jeho popularita se propadla do rekordních nížin a je zřejmé, že by neměl šanci uspět.

Kromě toho by navíc mohlo dojít ještě na jednu možnost, která byla dosud považována za krajně nepravděpodobnou, až absurdní.

Ve druhém kole by proti sobě teoreticky mohli stanout předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová a kandidát krajní levice a komunistů Jean-Luc Mélenchon.

Právě ten imponuje zejména mladým, levicově orientovaným voličům ve větších městech. Nevyhýbá se otázkám ekologie a obnovitelných zdrojů, ale především má při řešení imigrace zcela opačný postoj než Le Penová. Nechce ji nijak omezovat a místo toho by hranice otevřel dokořán. Ovšem zatímco liberální Francouzi v něm vidí spásu, okolní státy se začínají bát.

Mélenchon a Le Penová se totiž v mnohém shodují, oba chtějí vystoupit z NATO a eurozóny. Předsedkyně Národní fronty kandiduje s plánem do tří měsíců od svého případného vítězství uspořádat referendum o vystoupení z EU a Mélenchon by rád vyjednal pro Francii nové výhody a o vystoupení z EU by nechal Francouze rozhodnout až poté.

Zní to nebezpečně povědomě – totéž nedávno sliboval expremiér David Cameron v parlamentních volbách Britům. Spáchal tím politickou sebevraždu a dnes už je postavou zcela irelevantní. Důsledky jeho politického egoismu i krátkozrakosti však budou v Evropě přetrvávat ještě desítky let.

Ovšem zatímco britské goodbye je pro Evropu tvrdou ranou, se kterou se sice nerada, ale přesto vyrovná, francouzské adieu po vítězství Le Penové nebo Mélenchona by velmi pravděpodobně znamenalo zásah smrtelný.

Evropská unie stojí na dynamice a vyvažování Francie a Německa – a Němci nemají ambice ani chuť vzít veškerou zodpovědnost za její další fungování pouze na sebe.

Všichni proti všem

Zatím je jisté jen to, že jisté není nic, ale předpokládejme, že dojde na zatím stále nejpravděpodobnější variantu předvolebních průzkumů a ve druhém kole proti sobě stanou radikální Le Penová a proevropský Macron.

Pak se naplno projeví rozpolcenost země a jejích obyvatel, kteří budou muset rozhodovat mezi dvěma zcela odlišnými světonázory. Města stanou proti venkovu, pracující proti nezaměstnaným, lidé s vyšším vzděláním proti těm méně vzdělaným, staří proti mladým, domácí proti imigrantům.

Ve Francii se nyní projevují stejné trendy, které dovedly Brity k brexitu a Spojené státy k prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Le Penové se totiž podařilo oslovit ty, kteří mají pocit, že ve zrychlujícím se světě zůstali pozadu a nemají šanci ostatní dohnat. Jsou to dělníci, zaměstnanci továren, ale i mladí lidé, kteří nevidí další perspektivu.

Le Penová učarovala mladým voličům. Zajistí nám pracovní místa, věří

Každý čtvrtý Francouz do pětadvaceti let je nezaměstnaný a většina z nich má v úmyslu volit právě Le Penovou. Kromě nich se jí ale podařilo oslovit ještě další část obyvatelstva: vyšší střední třídu, která má obavy z toho, že francouzská kulturní identita nezadržitelně mizí.

Pro velkou část Francouzů by však výhra Le Penové představovala katastrofu. Ve Francii by mohly vypuknout rozsáhlé nepokoje, ne-li přímo občanská válka, obávají se. Veškeré napětí nastřádané za poslední desetiletí by najednou dostalo volný průchod.

Stále ještě ale zaznívají i optimistické hlasy: „Jsem si celkem jistá, že ať už Marine Le Penová vyhraje první kolo s jakýmkoli náskokem, ve druhém nemá šanci uspět,“ říkala mi nedávno Virginie, mladá žena z Azurového pobřeží, kde je Národní fronta tradičně velmi silná.

„Francouzi dají v prvním kole najevo, že jsou se současnou situací nespokojeni. Le Penová je pro ně protestním hlasem. Ale budou mít dost rozumu na to, aby ve druhém kole hodili hlas komukoli jinému, a ne jí.“

Tedy alespoň v tom případě, že proti ní ve druhém kole nakonec přece jen nestane Jean-Luc Mélenchon. V tom případě by Francii čekalo hodně parné léto.

Kandidaturu Marine Le Penové provázelo napětí už od začátku její prezidentské kampaně (4. 2. 2017):

4. února 2017

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video