Nová francouzská hlava státu bude muset řešit citlivý problém: imigraci, menšiny a jejich začlenění do společnosti. Ilustrační foto

Nová francouzská hlava státu bude muset řešit citlivý problém: imigraci, menšiny a jejich začlenění do společnosti. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Francie teď potřebuje hlavně šikovného opraváře

  • 46
První kolo konkurzu na opraváře francouzské republiky skončilo. Francouzi už vědí, že k podrobnějšímu pohovoru postupuje dvojice Sarkozy - Royalová. O konečném vítězi se rozhodne 6. května. Jisté je, že země potřebuje skutečného opraváře. Ne jen údržbáře, jako je současný prezident Chirac.

Vše o prezidentských volbách ve Francii... ČTĚTE ZDE

Země dlouhodobě hospodářsky stagnuje. Ekonomika se dopředu posouvá maličkými jednoprocentními krůčky, nezaměstnanost se pohybuje kolem devíti procent. K jejímu výraznému snížení nepomohlo ani extrémní zkrácení pracovního týdne na pouhých 35 hodin.

Mnozí mladí vzdělanci odcházejí za La Manche nebo rovnou za oceán, kde se dočkají lépe placených zaměstnání než doma, kde je trh s prací skrz naskrz zamrzlý.

To štve jak zaměstnavatele, kteří nemohou kvůli přebujelé ochraně zaměstnanců v podstatě nikoho vyhodit, tak nezaměstnané, kterým to komplikuje hledání místa.

Francouz Francouzovi vlkem
Kromě nahození vynechávajícího hospodářského motoru se musí nový vládce Elysejského paláce pustit do dalších bolavých problémů. Tím prvním je imigrace.

Francie dlouho potíže předměstí, ve kterých se přistěhovalci koncentrovali, ignorovala v naději, že se postupem času černošští a arabští přistěhovalci do francouzské společnosti nějak začlení. Nestalo se tak.

Na podzim roku 2005 vyvřel "utajovaný“ problém na povrch v podobě nespokojených mladíků z imigrantských ghett, kteří se pustili do zapalování aut a rabování obchodů. - více zde

Přistěhovalci obviňují bělošské Francouze z rasismu a diskriminace při hledání práce nebo bydlení, rodilí Galové jim naopak předhazují náboženský fundamentalismus, lenost a vandalismus.

Vztahy mezi oběma komunitami se vyhrocují. Posledním velkým konfliktem byla bitka na pařížském nádraží Gare du Nord z konce března, kdy se stovka migrantů střetla s policií. Příčina? Skupinka mladíků s africkými kořeny nechtěla zaplatit pokutu za jízdu načerno. - více zde

S přistěhovalci je spojena i problematika bezpečnosti. Za posledních pět let počet násilných trestných činů vzrostl o čtrnáct procent, přestože Nicolas Sarkozy jako ministr vnitra systematicky posiloval moc strážců pořádku. Za kriminálními delikty jsou nepoměrně často lidé se snědší pletí.

Žehlení vztahů s Evropou i Amerikou
Nový prezident se bude muset pustit do nápravy vztahů se zahraničními partnery, které se za Chirakova kormidlování dostaly do hodně neklidných vod.

Na prvním místě je nutné živou vodou pokropit spojenectví s Amerikou, které zle poškodil americký útok na Irák, jenž neměl požehnání OSN, a Chirakův tvrdošíjný odpor k této Bushově jednostranné akci.

Přes několik smiřovacích setkání mezi transatlantickými prezidentskými kohouty neměla aliance mezi Paříží a Washingtonem snad nikdy formálnější charakter.

Jak s evropskou integrací
Druhým klíčovým úkolem, který bude vyžadovat veškeré diplomatické a rétorické schopnosti nového prezidenta, je to, jak si poradit s další integrací Evropy, a hlavně jak přesvědčit Francouze, že koncept sjednocené Evropy není mrtvý.

Chirakovi se to rozhodně nepodařilo, když mu jeho spoluobčané na truc potopili euroústavu, za kterou se tolik zasazoval (více zde). Od té doby se Unie jen mátožně potácí, aniž ví, kam vlastně směřuje.

Všichni kandidáti se v předvolební kampani prezentovali jako nositelé změny, která vyvede zemi z chirakovské stagnace. Otázkou však zůstává, jestli jsou státem rozmazlení Francouzi vůbec ochotni jakékoliv výraznější reformy akceptovat.

Kdykoliv se totiž na něčem politici usnesou (ať už je to návrh pravicový nebo levicový), jsou občané pod vedením vlivných odborů připraveni vyrazit do ulic na protest.

Tlak společnosti tak každého reformátora dožene ke klidnějšímu a z hlediska volebních preferencí bezpečnějšímu nicnedělání. Uvidíme, jak si se svými spoluobčany poradí vítěz prezidentských voleb.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video