Ta bude mít po dalších pět let absolutní většinu v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu.
S 355 křesly v Národním shromáždění bude UMP největší stranou země. Levice dokázala podle prvních odhadů uhájit jen 178 křesel.
Většina z nich připadne socialistům (147). Vedle nich ale přežijí komunisté jako samostatný klub – získali 21 křesel, o tři více, než je třeba pro vytvoření parlamentní frakce.
Volební výsledky ovlivnily dva hlavní faktory. Prvním byla vysoká volební neúčast. Volit nešly celé dvě pětiny voličů, více než před týdnem a více než kdykoli dříve. Ztroskotal tak sen levice, že za sedm dní dokáže mobilizovat své voliče a odvrátit porážku.
Pravici prospěly i hlasy z tábora extremistického Jeana-Marii Le Pena. Ten se musel už před týdnem rozloučit se snem, že jeho strana sehraje opět úlohu jazýčku na vahách – tak, jako před pěti lety, kdy přispěla k vítězství levice.
Do nedělního kola však na rozdíl od roku 1997 proniklo jen málo Le Penových kandidátů a tak jejich voličstvo odevzdávalo hlasy UMP. Podle prvních odhadů nebudou mít lepenovci ani jednoho poslance.
Výsledky potvrzují, že v zemi se doformoval systém dvou hlavních stran – zatímco UMP získala většinu pravicových voličů, socialisté pohltili "pluralitní levici", kde mívali silné pozice trockisté a komunisté.
|
Předběžné výsledky parlamentních voleb ve Francii | |
| UMP | 355 |
| Socialisté | 147 |
| Liberálové (UDF) | 24 |
| Komunisté | 21 |
| Zelení | 2 |
| Národní fronta | 0 |
| zdroj: TF1 citace: Sofres/Bull | |
To je však asi jediná útěcha, kterou mohou socialisté po těchto volbách mít. Čeká je teď "dlouhý pochod", při němž nemají žádnou moc a ani žádnou vyhlídku na její získání.
Nedělním hlasováním končí pro francouzské voliče dvouměsíční politický maratón, během nějž byli voláni k volebním urnám hned čtyřikrát.
Rekord ve volební neúčasti
Francouzi se k volebním urnám skutečně nehrnuli. Podle údajů ministerstva vnitra přišlo v neděli do 17 hodin SELČ ve druhém kole parlamentních voleb hlasovat jen 46,69 procenta registrovaných voličů. Instituty CSA a Ipsos odhadovaly, že by v neděli neúčast mohla dosáhnout rekordních 37 až 40 procent.
Volební místnosti se ve francouzských obcích začaly zavírat v 18 hodin, ve velkých městech fungovaly o dvě hodiny déle. Podle prozatímních údajů byla neúčast Francouzů ve druhém kole o čtyři procenta vyšší než před týdnem v kole prvním, kdy dosáhla rekordních 35,58 procenta.
V předčasných volbách před pěti lety přitom registrovaly volební komise při druhém kole na sklonku odpoledne hlasy 58,1 procenta voličů. Dosavadní sčítání potvrzuje, že značná část z 41 milionů registrovaných voličů je už unavena letošním volebním maratónem, který začal před osmi týdny prvním kolem prezidentských voleb.
V něm byla také zaznamenána rekordní neúčast 28,4 procenta. Řada analytiků ji tehdy zdůvodňovala znechucením Francouzů z politiky po pětiletém sdílení moci mezi pravicovým prezidentem Jacquesem Chirakem a levicovou vládou.
Dalším důvodem malého zájmu o poslední hlasování může být fakt, že Chirakova pravice šla do druhého kola v pozici téměř jistého vítěze. Voliče navíc mohlo podobně jako v případě českých parlamentních voleb odradit od cesty do volebních místností i krásné počasí.
Le Pen do parlamentu nekandiduje
Během nedělního dopoledne odvolila řada politiků, včetně prezidenta Jacquesa Chiraka a premiéra Jeana-Pierra Raffarina, jejichž pravice je považována takřka za předem jistého vítěze voleb.
"Nejsme nervózní, jsme klidní," poznamenal Raffarin ve volební místnosti v Chasseneuil-du-Poitou ve střední Francii. Prezidentský pár tradičně volil v obci Sarran v departementu Correze, kde vlastní zámek. Ještě odpoledne se Chirac se svou ženou Bernadette vrátil do Paříže.
První tajemník socialistů François Hollande volil v městečku Tulle, kde obhajuje poslanecký mandát a kde má podle výsledků z prvního kola dobrou výchozí pozici.
Předseda krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen hlasoval v Saint-Cloud na pařížském předměstí, kde sídlí štáb jeho strany. Před novináři zároveň pogratuloval fotbalistům Senegalu, kteří v neděli porazili Švédsko a postoupili do čtvrtfinále mistrovství světa. Senegal, který je bývalou francouzskou kolonií, přitom označil "za malou část Francie".
Překvapivý finalista letošních parlamentních voleb Le Pen do parlamentu nekandidoval a jeho strana měla jen malou šanci na zisk poslaneckých křesel. Do druhé kola se totiž dostala jen ve 37 z 577 volebních obvodů.
Porážka levice byla jistá
Porážka francouzské levice byla jistá již před druhým kolem. Její vůdcové mohli jen doufat, že po neděli na tom nebudou tak katastrofálně.
Nedělní druhé kolo francouzských voleb mělo totiž dát umírněné pravici jasnou většinu v Palais Bourbon, kde sídlí poslanecká komora parlamentu. Podle odhadů měly pravicové strany získat až tři čtvrtiny z 577 křesel. Ve volbách, kde se většinou střetnou zástupci pravého a levého středu, jsou jen dvě důležité otázky: kolik lidí opět nepřijde volit a kolik míst nakonec získá hlavní strana pravice, Unie pro prezidentskou většinu (UMP).
Její faktický vůdce, premiér Jean-Pierre Raffarin, dělal vše, aby většina pro UMP byla co největší a aby se co nejvíce přiblížila k oněm 414 křeslům, které jsou podle průzkumů horní mezí úspěchů této strany. Raffarin proto pokračuje v tradici svých neokázalých výstupů na veřejnosti, které mu již získaly mnoho sympatií. "Máme spoustu papírování. Musíme to omezit," vykládal tuto středu voličům na Montmartru.
Pak si poseděl v jedné z místních kavárniček s důchodcem a diskutoval s ním o "administrativních problémech". "Díky, pane premiére. Jste skvělý," děkoval mu po schůzce nadšený občan. Na něco takového nejsou totiž Francouzi příliš zvyklí.
Raffarinovi jde o hodně: o to, aby UMP, jejíž vládu vede, měla absolutní většinu. Je možné, že ji získá a že tato většina bude dost velká i na změnu ústavy.
Jeho hlavní protivník, socialistický předák Francois Hollande, se snažil proti této "hrozbě" mobilizovat levicové voliče. Apeloval na ně, aby "postavili hráz" pravici a hájili "sociální výdobytky a veřejné služby". Ovšem i většině levicových voličů se totiž líbí tvrdá politika na ochranu bezpečnosti, s níž začala nová vláda.
Ne, že by proto volili pravici. Úplně stačí, aby nepřišli volit. To je ostatně stále rozšířenější zvyk, jak ukázala minulá neděle, kdy se k prvnímu kolu voleb dostavily jen necelé dvě třetiny voličů. Tato nálada se neomezuje jen na levicové voliče.
Pro socialisty tak bude úspěchem, když získají aspoň 150 křesel v parlamentu. A kdysi tak mocní komunisté budou jásat, pokud získají aspoň dvacet křesel - to je minimum pro uchování vlastního poslaneckého klubu. Bez něj zmizí v propasti dějin stejně jako bolševická revoluce a Sovětský svaz.
