Francie soudí atentáty z metra

  • 4
Ve Francii začíná proces z atentátníky z pařížského metra. Před zvláštním pařížským protiteroristickým tribunálem stanou dva Alžířané, kteří čelí obvinění z útoků v roce 1995. Přihlásila se k nim alžírská Islámská ozbrojená skupina (GIA). Proces s muži, kteří mají podle obžaloby na svědomí osm mrtvých a na dvě stovky zraněných lidí, by měl trvat celý říjen.

Islámští fundamentalisté Buálim bin Saíd a Ismail Alí Belkacem přitom byli již před třemi lety odsouzeni pařížským tribunálem k deseti letům vězení za držení zbraní a spolčování za účelem páchání teroristických činů.

Tehdejší proces s 21 členy teroristické sítě byl však pouze předstupněm nynějšího soudu, který má označit hlavní viníky tří ze šesti atentátů, k nimž se GIA přihlásila. Zbývající se stále nepodařilo objasnit.

Stejně jako před třemi lety však i tentokrát zůstane na lavici obžalovaných jedno místo neobsazeno. Londýn totiž odmítl vydat francouzské justici Rašída Ramdu, označovaného jako "bankéře" teroristické sítě.

Saíd a jeho komplic jsou žalováni za atentáty v rychlodráze
Čtyřiatřicetiletý bin Saíd čelí obvinění z provedení atentátu na stanici rychlodráhy RER pod bulvárem Saint-Michel, který si v červenci 1995 vyžádal osm mrtvých a 150 zraněných.

Je rovněž obviněn z nastražení výbušniny na stanici metra Maison Blanche, kde bylo v říjnu 1995 zraněno 18 lidí. V případě atentátu na stanici RER Musée d'Orsay, kde bylo o dva týdny později zraněno 30 lidí, je souzen jako komplic. Pachatelem tohoto teroristického činu je podle obžaloby stejně starý Belkacem.

Podle kuloárních informací je málo pravděpodobné, že by Buálim bin Saíd a Ismail Alí Belkacem na konci října unikli nejvyššímu trestu, tedy doživotnímu žaláři. Jejich spis totiž čítá 78 velkých svazků a údajně nenechává příliš manévrovacího prostoru k obhajobě.

Proti bin Saídovi svědčí otisky prstů na výbušnině nalezené na stanici Maison Blanche, proti Belkacemovi pak záznamy z kupónu městské hromadné dopravy, který měl u sebe. O spáchání prvního a nejkrvavějšího z atentátů - na Saint-Michel - pak podle vyšetřovatelů svědčí nalezené poznámky.

Atentáty v pařížském metru

První atentát v pařížské rychlodráze provedli alžírští fundamentalisté 25.července 1995. Při výbuchu nastražené bomby ve stanici Saint-Michel v centru Paříže zahynulo osm lidí a více než sto dvacet bylo zraněno. Jednalo se o nejkrvavější pumový útok ve francouzské metropoli od poloviny osmdesátých let.
 
O tři měsíce později zaútočili teroristé znovu. Plynová bomba explodovala 17. října na lince C pařížského metra mezi stanicemi Saint-Michel a Musée d'Orsay. Při výbuchu ve druhém voze soupravy, který byl zcela zdemolován, bylo velmi těžce zraněno 26 lidí, desítky dalších byly zraněny lehce.

Paříž zažila v roce 1995 celkem osm atentátům. K sedmi z nich se přihlásili alžírští fundamentalisté. Ti vyčítali francouzské vládě, že se kloní k politice tehdešjší alžírské vlády.

V budově pařížského soudu kontroluje policista lidem doklady před vstupem do soudní síně, v níž bylo zahájeno líčení se dvěma Alžířany obviněnými z teroristických útoků (1. října 2002).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video