Francie se ubírá vpravo

  • 2
Francouzi zamířili doprava. V prvním kole parlamentních voleb zvítězila pravice se 43,62 procenta hlasů. Dosud vládní levice nasbírala 36,02 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků sčítání v kontinentální Francii a zámořských územích, které zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Druhé kolo voleb, které rozhodne o rozložení sil v Národním shromáždění, proběhne v neděli.

Extrémní pravici dalo svůj hlas 12,2 procenta Francouzů. Pro krajní levici bylo 2,74 procenta hlasujících. Ostatní politická uskupení a nezávislí kandidáti se dělí o 5,43 procenta.

Výsledky voleb tak znamenají neúspěch levicových stran, které v zemi vládly pět let. Krajní pravice zase nedokázala navázat na úspěch svého vůdce Jeana-Marie Le Pena v dubnovém prvním kole prezidentských voleb. 

Druhé kolo parlamentních voleb se koná v neděli. Podle odhadů institutů by v něm pravice mohla získat absolutní většinu křesel v Národním shromáždění. Již v prvním kole přitom pravicové strany získaly 56 z 577 mandátů, zatímco levice jen dva.

Nejsilnějším uskupením se se 33,37 procenta hlasů stal nedávno založený Svaz pro prezidentskou většinu (UMP) sdružující představitele pravice a pravého středu podporující prezidenta Jacquesa Chiraka. "Výsledek voleb je pro nás příznivý, ale přistupujeme k němu skromně," reagoval premiér Jean-Pierre Raffarin. Tento liberál, který stojí teprve pět týdnů v čele pravicové vlády, míní, že první kolo znamená určité vyslání signálu, kdežto rozhodující bude teprve kolo druhé.

Komunisté možná bez parlamentní frakce
Pozici nejsilnější levicové strany uhájili socialisté, kteří získali 23,78 procenta hlasů, tedy stejně jako při posledních volbách. Předseda Socialistické strany François Hollande zdůraznil, že ve druhém kole by se měli levicoví voliči znovu mobilizovat. "V otázce je vyváženost naší demokracie," prohlásil Hollande a zdůraznil, že hrozí koncentrace veškeré moci v rukou Svazu pro prezidentskou většinu. Podle něj by dosavadní prognózy mohla zpochybnit účast těch, kteří v prvním kole nehlasovali.

Historický propad na necelých 5 procent zaznamenali francouzští komunisté, kteří ztratili polovinu voličů. Poprvé od konce druhé světové války jim tak hrozí, že nevytvoří v Národním shromáždění vlastní frakci. Zelení, kteří se také pět let podíleli na levicové vládní koalici, získali rovněž necelých pět procent hlasů.

Krajně pravicovou Národní frontu (FN) volilo 11,12 procenta lidí. Za zisky svého vůdce Jeana-Marie Le Pena, který na konci dubna překvapivě postoupil do finále
prezidentských voleb, zaostali kandidáti FN s rozdílem šesti procent.

I když letošní první kolo poznamenal rekordní počet více než 8400 kandidátů, voliči nakonec uposlechli výzvy největších stran a nepodporovali "outsidery".

V prvním kole tak bylo zvoleno 58 poslanců, z toho pouze 4 levicoví. Poslanecký mandát má mimo jiné jistý už šestice současných ministrů, například ministr vnitra Nicolas Sarkozy a také expremiér Edouard Balladur.

Rekordní nezájem voličů
První kolo poznamenal obrovský nezájem veřejnosti. Podle údajů ministerstva vnitra nepřišlo hlasovat 35,58 procenta registrovaných voličů. To představuje nejméně hlasujících od vzniku páté francouzské republiky v roce 1958.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video