Sarkozy zdůvodnil tento krok potřebou posílit vliv Francie v rozhodovacích procedurách Aliance.
Francouzský prezident svůj záměr o ukončení dobrovolného exilu z NATO zveřejnil během projevu na pařížské vojenské akademii. "Sbližování s NATO je v zájmu Francie i celé Evropy a jenom potvrdí naši národní nezávislost," řekl Sarkozy. "Osamocený národ beztak nedisponuje žádným vlivem," uvedl.
Šéf Aliance Jaap de Hoop Scheffer francouzské stanovisko uvítal s tím, že návrat Francie posílí struktury NATO. "Osobně se ujistím, že k začlenění Francie budou podniknuty veškeré potřebné kroky," řekl.
Francie si nicméně podle Sarkozyho slov hodlá udržet nezávislost v rozhodování ohledně svých jaderných zbraní, uvedla agentura Reuters.
Opozice je proti
Návrat Francie do vojenských struktur schvaluje podle průzkumů většina Francouzů, na straně francouzské opozice, ale i některých členů Sarkozyho strany však vyvolává silný odpor. Podle kritiků se nyní Francie stane jakýmsi "klonem Velké Británie".
Francouzský parlament se bude otázkou opětovného zapojení do struktur zabývat 17. března. Aliance souhlas parlamentu v tomto případě nevyžaduje, proto bude případné hlasování francouzských zákonodárců pouze symbolické.
Očekává se, že Sarkozy oficiálně svůj záměr potvrdí v dopise, který se Alianci chystá poslat před oslavami jejího šedesátého výročí, které připadá na duben. Summit NATO bude v dubnu hostit francouzský Štrasburk.
Francie NATO zakládala, pomáhá v Afghánistánu
Rozhodnutí někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla o vystoupení Francie z vojenských složek Aliance uprostřed studené války se Sovětským svazem v roce 1966 bylo motivováno snahou zachovat francouzskou vojenskou nezávislost na USA. Tehdy musela Aliance opustit své sídlo ve Fontainebleau u Paříže a přestěhovala se do Bruselu.
Francie, která je jadernou mocností a má stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, se i tak léta podílí na některých operacích NATO, nyní například v Afghánistánu. Je současně zakládajícím členem NATO, které vzniklo v roce 1949. Francie nikdy Alianci neopustila a nyní je jejím čtvrtým největším finančním přispěvatelem. Přesto by plný návrat Francie měl velký symbolický význam a ukončil by nejstarší roztržku v Alianci, uvedla ČTK.
