Francie ruší svůj vynález: povinnou vojnu

  • 12
Francouzi už nebudou dostávat povolávací rozkazy. Povinná vojna, světová novinka zavedená po pádu Bastily jako "občanská povinnost", končí. Mladí Francouzi jsou nadšeni. Poslední vojáci budou totiž propuštěni do civilu s koncem roku.

"Jaký má ještě dnes smysl zavírat mladé muže na rok do kasáren?" ptá se mladý obchodník Jacques Dehane. "Dnes je podle mne vojna přežitek," říká. Povinná vojna mu příliš připomíná koloniální časy, kdy početná armáda měla opodstatnění.

S armádou však také něco odchází. Mizí kus francouské historie. Po vzniku republiky byla Francie první zemí světa, která povinnou vojenskou službu zavedla pro všechny občany. To převzaly později i jiné státy.

"Bylo dobré naučit mladé muže minimální pravidla disciplíny a lásce k vlasti," říká Francois Léotard, bývalý ministr obrany a nyní zmocněnec Evropské unie v Makedonii. "Trochu lituji, že to všechno zmizí," posteskl si. Přesto uznává, že profesionální armáda bude jednat rychleji a efektivněji.

Bastien Thomas, student ekonomie, se domnívá, že profesionalizace byl nevyhnutelný krok. "Brzy získají na důležitosspolečné evropské jednotky, na co tedy národní armády," uvedl. Sám je rád, že se díky studiu armádě zcela vyhnul.

"Kdyby měla být ještě dnes vojna povinná po skončení studia, snažil bych se získat místo v civilní službě," říká. Tato forma služby byla zavedena za generála de Gaulla.
Umožnila firmám získat levnou, a přitom kvalifikovanou pracovní sílu pro práci v zahraničí a čerstvě diplomovaným mladíkům přinesla zajímavou pracovní zkušenost.

Proto alespoň tato forma služby zůstala zachována. Zrušeno bude deset měsíců v kasárnách, na které se v posledních letech zúžila vojenská služba. Poslední z branců, nebo také "poslední z hlupáků", jak si říkají, nastoupí službu letos v srpnu.
Profesionalizace francouzské armády byla původně plánována na konec roku 2002.

Uspíšení tohoto kroku o více než rok zdůvodňuje vláda i prezident Jacques Chirac tím, že armáda má dostatek dobrovolníků k tomu, aby i nadále plnila svou funkci. Kromě toho byli premiér i prezident rok před volbami náchylnější k ústupkům, zvláště pod tlakem skupiny branců, kteří odmítali nastoupit poslední ročník. Jejich sdružení si říkalo "Sans nous", tedy "bez nás".

Nostalgie přesto zůstává. A nejen ve městech, která se loučí se svými posádkami. Mnozí vnímali armádu jako zdroj vlastenectví a pojistku demokracie.

"Profesionální armáda podle mne představuje jisté riziko," tvrdí důchodce Denis Lefrancois. Představuje si například, že lidová armáda je mnohem lepší pojistkou proti extrémním politickým zájmům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video