Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie ruší svůj vynález: povinnou vojnu

  0:01aktualizováno  0:01
Francouzi už nebudou dostávat povolávací rozkazy. Povinná vojna, světová novinka zavedená po pádu Bastily jako "občanská povinnost", končí. Mladí Francouzi jsou nadšeni. Poslední vojáci budou totiž propuštěni do civilu s koncem roku.

"Jaký má ještě dnes smysl zavírat mladé muže na rok do kasáren?" ptá se mladý obchodník Jacques Dehane. "Dnes je podle mne vojna přežitek," říká. Povinná vojna mu příliš připomíná koloniální časy, kdy početná armáda měla opodstatnění.

S armádou však také něco odchází. Mizí kus francouské historie. Po vzniku republiky byla Francie první zemí světa, která povinnou vojenskou službu zavedla pro všechny občany. To převzaly později i jiné státy.

"Bylo dobré naučit mladé muže minimální pravidla disciplíny a lásce k vlasti," říká Francois Léotard, bývalý ministr obrany a nyní zmocněnec Evropské unie v Makedonii. "Trochu lituji, že to všechno zmizí," posteskl si. Přesto uznává, že profesionální armáda bude jednat rychleji a efektivněji.

Bastien Thomas, student ekonomie, se domnívá, že profesionalizace byl nevyhnutelný krok. "Brzy získají na důležitosspolečné evropské jednotky, na co tedy národní armády," uvedl. Sám je rád, že se díky studiu armádě zcela vyhnul.

"Kdyby měla být ještě dnes vojna povinná po skončení studia, snažil bych se získat místo v civilní službě," říká. Tato forma služby byla zavedena za generála de Gaulla.
Umožnila firmám získat levnou, a přitom kvalifikovanou pracovní sílu pro práci v zahraničí a čerstvě diplomovaným mladíkům přinesla zajímavou pracovní zkušenost.

Proto alespoň tato forma služby zůstala zachována. Zrušeno bude deset měsíců v kasárnách, na které se v posledních letech zúžila vojenská služba. Poslední z branců, nebo také "poslední z hlupáků", jak si říkají, nastoupí službu letos v srpnu.
Profesionalizace francouzské armády byla původně plánována na konec roku 2002.

Uspíšení tohoto kroku o více než rok zdůvodňuje vláda i prezident Jacques Chirac tím, že armáda má dostatek dobrovolníků k tomu, aby i nadále plnila svou funkci. Kromě toho byli premiér i prezident rok před volbami náchylnější k ústupkům, zvláště pod tlakem skupiny branců, kteří odmítali nastoupit poslední ročník. Jejich sdružení si říkalo "Sans nous", tedy "bez nás".

Nostalgie přesto zůstává. A nejen ve městech, která se loučí se svými posádkami. Mnozí vnímali armádu jako zdroj vlastenectví a pojistku demokracie.

"Profesionální armáda podle mne představuje jisté riziko," tvrdí důchodce Denis Lefrancois. Představuje si například, že lidová armáda je mnohem lepší pojistkou proti extrémním politickým zájmům.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.