Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří se chystají „rozbíjet a zabíjet“. Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.
Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že „ve hře“ je „bezpečnost Francouzů i našich institucí“. Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.
Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.
Zavřené budou památky, ruší se fotbalové zápasy
Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů zůstanou v sobotu uzavřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.
OBRAZEM: Barikády, oheň i kamení, Francouzi bojovali na Champs-Élysées |
Rušit se budou i fotbalová utkání, odvolán byl sobotní zápas mezi Paris Saint-Germain a Montpellierem. Fanoušci přijdou i o sobotní duel Toulouse - Lyon. Francouzská liga ve čtvrtek oznámila také zrušení páteční přehrávky Monako - Nice a nedělního utkání St. Etienne - Marseille.
V Paříži se ve čtvrtek setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili „všechny formy násilí“ na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní. Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá.
Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).
Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za „nutné“ uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.
Macron se k demonstracím vyjadřovat nechce
Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.
Poslanci tří levicových parlamentních stran ve čtvrtek oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování „ekologické transformace“, po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku.
Žluté vesty mají rozepře i mezi sebou
Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.
Francouzská vláda zatím nezvedne daň z benzinu, žlutým vestám to nestačí |
Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady.
V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty.
Podle průzkumu agentury YouGov, který ve čtvrtek zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.
Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím ve čtvretk oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. „Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet,“ vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.
Demonstrace v Paříži z 1. ledna: