„Je to zatím pouze hypotéza,“ komentoval ministr výčet obětí. Definitivní statistiky budou dostupné až za několik týdnů. První odhady mluvily nejvýše o třech tisících mrtvých.
Ministr Mattei nyní tvrdí, že o možných dopadech veder sám neměl včas dostatečné informace. „Ministr zdravotnictví, který si je plně vědom své odpovědnosti, žádný výstražný signál neobdržel,“ stěžoval si.
Šéf Francouzské asociace lékařů-záchranářů Patrick Pelloux však už dříve ujistil, že příslušné úřady varoval velmi brzy, ale nikdo ho prý neposlouchal.
Problém vyvolal v zemi ostrou polemiku. Levicová opozice, mnozí lékaři i média vládě vyčítají, že na kritickou situaci způsobenou tropickým počasím reagovala příliš pozdě a včas nevarovala hlavně staré lidi.
Vedra již mají na svědomí první rezignaci. Odstoupil francouzský vrchní zdravotní rada Lucien Abenhaim. Rezignační dopis zaslal ministru zdravotnictví.
Mrtví podle kritérií
Počet obětí veder je ve Francii nesrovnatelně vyšší než v ostatních evropských státech. Přesný počet obětí mají určit epidemiologové na základě dokumentace lidí, kteří zemřeli v posledních dnech při vysokých horečkách.
Za oběť veder má být považován člověk, jehož tělesná teplota v době smrti dosahovala alespoň 40,6 stupně a byl vystaven horkému počasí. Je přitom nutné vyloučit jiné příčiny horečky, například infekci či krvácení do mozku.
Mnozí lékaři považují tato kritéria za příliš přísná. Tvrdí, že se úřady snaží minimalizovat důsledky tropického počasí.
Češi: Na vedro se tolik neumírá
Čeští záchranáři považují za problematické, označit za příčinu úmrtí samotné vedro.
„Mezi vedrem a zdravotním stavem člověka neplatí stejný příčinný vztah jako třeba mezi dopravní nehodou a úrazem, nebo tonutím a zástavou dechu po vdechnutí vody,“ tvrdí mluvčí pražské záchranné služby Marek Uhlíř.
Mluvčí připustil, že vedro může být rizikovým faktorem pro zdravotní stav chronicky nemocných lidí. „Ale to je tak vše, co je možné zcela jistě konstatovat.“ - více zde
