Francie a Německo mírní postoj k Iráku

Praha - (Analýza spolupracovníka iDNES) Když americký prezident George Bush přijel do Prahy, vyzval představitele zemí NATO, aby jasně podpořili odzbrojení iráckého diktátora Saddáma Husajna. Prohlášení aliance k Iráku za touto Bushovou výzvou zaostává. Představitelé NATO podpořili dřívější rezoluci Rady bezpečnosti OSN, nepřekročili však její rámec. Někteří pozorovatelé s nadsázkou uvedli, že NATO neučinilo více než Sýrie, která zmíněnou rezoluci Rady bezpečnosti také schválila.

Tvrdší formulace, jimiž by aliance vyjádřila jasnější podporu americkým postojům, se podle informací z Kongresového centra nelíbily především Francouzům a Němcům. Francouzský prezident Jacques Chirac byl proti tomu, aby se spojenci přímo na pražském summitu zavázali k vytvoření mezinárodní vojenské koalice proti Iráku.

Nynější prohlášení podle zdrojů NATO znamená, že pokud by Saddám Husajn porušil rezoluci Rady bezpečnosti, členové aliance by se znovu sešli, aby posoudili další postup vůči Iráku.

Zdroje aliance nicméně považují přijaté prohlášení za silnou podporu krokům, jež byly přijaty na půdě OSN. Prohlášení NATO opakuje formulaci rezoluce Rady bezpečnosti, podle níž Irák bude čelit vážným důsledkům, jestliže své závazky poruší.

Klíčovým datem bude 8. prosinec, dokdy  má Saddám Husajn předložit seznam iráckých zbraní hromadného ničení. Irácký prezident však dosud tvrdil, že jeho země takové zbraně nevlastní. Americký prezident George Bush Saddámovi pohrozil, že pokud nepřizná vlastnictví zbraní, nemůže počítat s tolerancí ze strany USA. Tato Bushova slova však ještě nemusí znamenat okamžitý útok na Irák po zmíněném datu.