Voják z hnutí Séléka v středoafrické metropoli Bangui (30. března 2013)

Voják z hnutí Séléka v středoafrické metropoli Bangui (30. března 2013) | foto: Reuters

Středoafričané šli rabovat, v domě prezidenta našli dvě lidské kostry

  • 8
Někdejší prezident Středoafrické republiky, který byl nucen opustit zemi po vítězství povstalců z hnutí Séléka, skrýval ve svém domě šokující tajemství. Při rabování vyšlo najevo, že měl ve své garáži dvě lidské kostry. Ty prý mohly sloužit i k šamanským rituálům.

V hlavním městě Středoafrické republiky se pilně rabuje. V rezidenci bývalého prezidenta Françoise Bozizého však obyvatele této chudé africké země čekala překvapivá kořist. V opuštěné garáži našli dvě lidské kostry.

"Lidé tam podle všeho hledali diamanty, zlato nebo jiné cennosti," uvedl pro server telegraph.co.uk plukovník Ali Garba, jeden ze členů povstaleckého hnutí Séléka. Dodal, že dvojice koster ležela asi ve dvoumetrové hloubce pod podlahou garáže.

François Bozizé

François Bozizé, bývalý prezident Středoafrické republiky.

François Bozizé se narodil v Gabonu jako příslušník kmene Gbajů. Ve vojenské škole ve Středoafrické republice získal výcvik a po strmé vojenské kariéře byl v roce 1978 jmenován brigádním generálem. Poté vystřídal posty ministra obrany, informací a kultury. Když byl obviněn z účasti na pokusu o převrat zosnovaný v březnu 1982, uprchl ze země. V červenci 1989 byl zadržen v Cotonou v Beninu. Po více než dvou letech strávených ve vězení, kde byl vystaven mučení, byl v prosinci 1991 propuštěn. Bozizé kandidoval v prezidentských volbách v roce 1993, kde však získal pouhých 1,5 procenta hlasů. V následujících letech se stal klíčovou postavou Středoafrické armády a vlády. Úřadu prezidenta se ujal po státním převratu v roce 2003.

Zdroj: Wikipedia

Podle Garby byly kosti už zcela čisté, bez jakýchkoli stop rozkládajícího se masa. To podle něj ukazuje na to, že zde ležely mnoho měsíců. V domě pak povstalci nalezli také tělo jednoho z osobních strážců Bozizého, který pravděpodobně zahynul při bojích o hlavní město.

Podle vyjádření rebelů už obě nalezené kostry zajistili pracovníci Červeného kříže, ten však dosud informaci nepotvrdil. Místní úřady uvedly, že se budou snažit o identifikaci mrtvých.

Komu kostry patřily, totiž zůstává záhadou. Spekuluje se například o možných nepřátelích režimu bývalého prezidenta. Někteří však přicházejí s mnohem odvážnějšími teoriemi. "Možná byli součástí nějakých rituálů," spekuluje jeden z povstalců.

Rituální vraždy nejsou v Středoafrické republice ničím výjimečným. Vyznavači šamanismu si lidskými obětmi chtějí naklonit osud nebo získat nadpřirozenou sílu, ostatky zavražděných lidí také používají při různých rituálech.

Sídlo prezidenta je zcela vyrabováno

Dům, ve kterém dvojici lidských ostatků nalezli, v posledních letech obývala hlavně manželka Bozizého Monique a nyní zeje prázdnotou. Lidé si z domu odnesli veškeré zařízení, nábytek i záchodové mísy. Na podlaze se válí tisíce osobních dokumentů bývalého prezidenta, kterého násilný převrat donutil opustit hlavní město.

Bozizé ze země uprchl na sklonku března po tom, co Bangui obsadili povstalci z hnutí Séléka. Na konci března se zjevil v Kamerunu a později požádal o politický azyl v Beninu.

Hnutí Séléka zaútočilo poprvé loni v prosinci, kdy obsadili asi desítku měst. V lednu se členové Séléky připojili k právoplatné vládě, mír však neměl dlouhého trvání. Povstalci znovuobnovení bojů obhajují tím, že vláda nesplnila jejich původní požadavky na propuštění politických vězňů a odchod jihoafrických vojáků ze země. Dalším požadavkem bylo také začlenění 2 000 povstaleckých bojovníků do armády.

Převrat ve Středoafrické republice před pár dny odsoudila komise Africké unie. Na napjatou situaci v zemi reagovala také Francie, která do Afriky poslala dalších 350 vojáků. Ve Středoafrické republice totiž žije kolem 1 200 francouzských občanů (více čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video