Foreign Policy předložil čtenářům seznam stovky filozofů, historiků, politiků, novinářů, ekonomů i náboženských myslitelů. Vybíral je na základě vlivu jejich myšlenek, ale kritériem byla například i schopnost komunikace se širokým publikem.
Lidé pak rozhodovali o konečném pořadí. Za čtyři týdny jich hlasovalo přes půl milionu, přičemž určující byla podle FP i kampaň na podporu jednotlivých intelektuálů. Té se s největší intenzitou zhostil turecký deník Zaman, který je úzce navázán na islámského učence Fethullaha Gülena, který se tak nakonec stal vítězem celé ankety.
Akce měla v Turecku obrovský úspěch, lidé hlasovali nejen pro Gülena, ale i pro další muslimské kandidáty, kteří nakonec ovládli první desítku.
Ale kupříkladu na čtvrtém místě skončil turecký spisovatel Orhan Pamuk, nositel Nobelovy ceny za literaturu, jenž se před třemi lety ocitl před soudem za urážku turectví. Hovořil totiž o genocidě Arménů za první světové války, kterou Turci popírají a téma je v zemi tabu.
Na jaké příčce se přesně umístil Václav Havel, není jasné. FP zveřejnil jen první dvacítku a v té bývalý český prezident není. Na rozdíl kupříkladu od bývalého kandidáta na amerického prezidenta a bojovníka proti globálním změnám klimatu Ala Gorea, spisovatele a sémiotika Umberta Eca, ruského šachového velmistra a demokratického aktivisty Garriho Kasparova či lingvisty Noama Chomského.