Julia Calfee pózuje na své výstavě v pražském DOXu

Julia Calfee pózuje na své výstavě v pražském DOXu | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Fotografka Julia Calfee byla u toho, když to v hotelu Chelsea ještě žilo

  • 2
Emocionální zprávu o newyorském hotelu Chelsea ještě předtím, než jej v roce 2007 zachvátily spořádanost a ostrý byznys, podává v Centru současného umění DOX Američanka Julia Calfee. Její expozice Hotel Chelsea zevnitř je součástí výstavního bloku Hotel Chelsea: Přízraky bohémy, který v pražských Holešovicích představuje například filmy Andyho Warhola či fotografie Roberta Mapplethorpa.

Julia Calfee pobývala v hotelu na 23. ulici, mezi Sedmou a Osmou avenue, čtyři roky, na počátku tohoto století. To už dvanáctipatrová budova z roku 1883, na počátku své existence díky své výšce trčící nad okolí, nebyla epicentrem bohémy a tvořivosti (tím ještě byla v osmdesátých letech 20. století), nicméně nadále zůstávala útočištěm hraničních bytostí. A tuto atmosféru jakéhosi permanentního mejdanu na poslední chvíli, o němž je tisíckrát jednodušší a pohodlnější si číst a prohlížet si ho v tiché galerii, než ho reálně žít, přibližuje Julia Calfee na svých černobílých velkoformátových fotografiích.

Julia Calfee pózuje na své výstavě v pražském DOXu

Julia Calfee pózuje na své výstavě v pražském DOXu

Calfee je ženou několika řemesel, multimediální umělkyní, animátorkou, fotografkou, publicistkou. Na snímcích v DOXu je zřejmé, že veškerou tvůrčí energii nenapírá výlučně na fotografii, respektive, že přístroj neovládá s virtuozitou profesionála. Její zhusta neostré a kompozičně "primitivní" snímky - a netýká se to pouze svědectví z hotelu Chelsea, nýbrž i některých dalších cyklů, jak lze usuzovat z internetových stránek autorky (www.juliacalfee.com) - vznikají "pudově", pocitově; jsou to obrazy emotivního ztotožnění se s objekty autorčina zájmu.

Obal knihy Julie CalfeeEditorem fotografčiny předloňské knihy, nazvané Inside - The Chelsea Hotel, není nikdo jiný než Čechoameričan Antonín Kratochvíl, jehož fotografie - ať válečné, dokumentární nebo portrétní - se ve svém nečesaném výrazu zdají být v těsném sousedství s momentkami Julii Calfee. Značný rozdíl však tkví v cestě, kterou oba tvůrci k podobně vizuálnímu výrazu došli, a potažmo i v díle samém.

U Kratochvíla běží o výsledek vývoje, delšího procesu, v němž se do jedné slitiny napustily jednak jeho jeho osobnostní, značně energický, až eruptivní naturel, jednak tvůrčí úvahy, hnané Kratochvílovou profesionální ctižádostí- Totiž: jak se k věcem postavit tak, aby nebyly v rozporu se mnou, coby člověkem a umělcem, a také ovšem tak, aby mě odlišily od ostatních vlků na trhu fotografie. Kdežto Julia Calfee takříkajíc nemůže jinak, protože to ani jinak nasnímat nejspíš neumí.

Inside Hotel Chelsea - On Their Way Out

Inside Hotel Chelsea - On Their Way Out

O výstavě

Julia Calfee: Inside The Hotel Chelsea. Hotel Chelsea zevnitř

Kurátoři Leoš Válka a Jaroslav Anděl. DOX - Centrum, současného umění, Poupětova 1, Praha 7.

Výstava trvá do 15. března 2010 (byla o měsíc prodloužena! - původní termín uzavření byl oznámen na 15. února).

Limity autorčiných vizuálních schopností naznačuje ostatně i fakt, že bez vysvětlujících popisků, které na výstavě naštěstí nechybí, jsou některé záběry těžko pochopitelné. Teprve krátký příběh osvětlí, o co se na snímku jedná. Pro své schopnosti Američanka nalezla v případě hotelu Chelsea adekvátní téma: téma zániku, přízraků, polostínů. Téma lidské velkoměstské existence, která se nachází mimo běžné kategorie. Patří se však dodat, že dneska je obrazově a technicky přijatelné téměř vše, co má náboj. Pravda je víc než estetika, než krása; autentičnost může zdůvodnit a přebít cokoliv. V tomhle jsou současná fotografie a výtvarné umění až nezřízeně demokratické.

Nicméně: nechci být špatným prorokem, ale Julia Calfee bude mít obrovské štěstí nebo bude muset na své fotografické dráze ujít ještě notný kus cesty, aby jiný její soubor byl takto intenzivní, aby vyzníval tak organicky, v souladu s tématem. Obrazová "pudovost", které jsme u její Chelsea svědky, má totiž poměrně úzké pole plodné působnosti, ani trochu to není metoda použitelná vždy a všude.

Rozhovor s autorkou


Video