Staré krušnohorské hornické město Přísečnice bylo zbouráno v letech 1973 až...

Staré krušnohorské hornické město Přísečnice bylo zbouráno v letech 1973 až 1974. Muselo ustoupit stavbě přehrady. | foto: krajinazaskolou.cz

FOTOGRAFIE: Kostel v prachu, město pod vodou. Školáci fotí proměny Česka

  • 17
Krušnohorské město Přísečnice versus přehrada. Jedno a to samé místo jen o několik desítek let později. Dvojice fotek je součástí projektu Krajina za školou. Úkolem studentů je pomocí historických snímků vyhledat identická místa a ze stejného úhlu se je pokusit opět zachytit.

Do projektu Krajina za školou se od roku 2005 zapojily desítky základních i středních škol. V České Třebové zachytili proměnu železničního nádraží. Chomutovští žáci zase zmapovali Krušné hory, mimo jiné i zatopené hornické město Přísečnice.

"Na našich pátracích výpravách jsme se nejdříve vydali do okolí Chomutova a zaměřili se na vesničky a zaniklé obce v Krušných horách. Pátrání bylo vskutku ‘akční’. Museli jsme překonávat vysoké ploty, abychom se dostali k cíli výpravy (...)," píšou studenti na webu krajinazaskolou.cz.

Krajina za školou

Prohlédněte si vybrané dvojice fotografií ZDE.

Do terénu se vydali i žáci v šumavském Frymburku, jejichž Krajina za školou se stane součástí nově vznikajícího muzea.

"Skvělé je, když se škola stane součástí místního života tak, jako se to podařilo ve Frymburku. Je to místo v blízkosti Sudet, takže tu bylo vše zlikvidováno a chybí tu muzeum," uvedl Ondřej Matějka z občanského sdružení Antikomplex, které se zaměřuje především na odsun sudetských Němců.

Děti shánějí staré fotografie ze svého okolí. Nemají je ale brát z knížek nebo z muzea, mají je hledat v rodinách nebo u sběratelů, čímž se dostanou k někomu, kdo o jejich regionu něco ví, popsal Matějka.

Následně školáci pátrají po místech, která snímky zachycují. "Dvojice fotografií ukazuje proměnu, kterou mají studenti za úkol popsat. Mají říct, co na fotografii vidí, co se změnilo, jestli se jim to líbí. Srovnávání fotografií je prostředek, cílem je přemýšlet o proměnách, vybudovat v dětech angažovaný vztah k místu," vysvětluje Matějka.

Socialistický zázrak ve Slušovicích očima školáků

Ve Slušovicích na Zlínsku se námět pro Krajinu za školou sám nabízel. Žáci z místní základní školy se tu pokusili zachytit, jak se jejich vesnice proměnila v město, které se stalo výkladní skříní socialistického Československa. Podíl na tom mělo především místní zemědělské družstvo, o němž se mluvilo jako o "socialistickém zázraku".

KRÁČMERA v balóně

V projektu Vzduchoplavec Kráčmera mají žáci za úkol napsat scénář, v němž seznámí diváky se svým regionem. Ve spolupráci s Českou televizí pak každá škola natočí jeden díl stejnojmenného pořadu, jehož průvodcem je vzduchoplavec Kráčmera, který létá v balóně po Česku a tam, kde přistane, ho školáci provedou.

Tvůrcem Krajiny za školou i Vzduchoplavce Kráčmery je občanské sdružení Antikomplex, které se zaměřuje na období nuceného vysídlení sudetských Němců. Nejznámnějším počinem je výstava Zmizelé Sudety. Projekty pro školy ale toto vymezení přesahují.

"Sláva JZD Slušovice byla pro mladou generaci něčím objevným, protože oni už tu dobu nepamatují," zhodnotil mapovaní Slušovic učitel Vladimír Bělín, který dětem s projektem pomáhal.

Na Krajinu za školou nyní navazuje nový projekt nazvaný Vzduchoplavec Kráčmera. Podstata je stejná - poznat svůj region. Děti ale dostávají do ruky kameru, musí napsat scénář a provést diváky zajímavými místy kraje.

Svůj scénář už sepsala i slušovická škola. Opírá se přitom o tři známé osobnosti kraje - o proslulého Tomáše Baťu, majitele likérky ve Vizovicích Rudolfa Jelínka a předsedu slušovického JZD Františka Čubu.

"Vycházet budeme zase ze starých fotografií. Ale tento projekt je mnohem náročnější než Krajina za školou. Diváky provedeme po Zlíně, Vizovicích a Slušovicích. Ukážeme jim Baťovo sídlo či slušovickou dostihovou dráhu," nastínil Bělín s tím, že z natáčení vznikne DVD a také materiály, které bude škola využívat při hodinách vlastivědy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video