náhledy
Keňa se potýká s nejhoršími suchy za posledních sedm let. Farmářům umírají tisíce hospodářských zvířat. Ve strachu z nemocí pálí jejich těla. Vláda se snaží lidem pomoct. Přispívá na porážku neprodejných zvířat. Maso pak vesničanům slouží jako potrava. Z dlouhodobého hlediska je však situace neudržitelná.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Těla mrtvých zvířat se obyvatelé mnoha vesnic po celé Keni rozhodli začít pálit před několika dny. Hromady zapáchajících těl skončily v plamenech kvůli strachu ze šíření nemocí.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Nejvíce aktuální sucha pocítili vesničané u jezera Turkana. Zápach hořících zvířecích těl se zde nese nad vyschlou zemí, která ještě před měsícem byla dnem jezera.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Nomádské keňské kmeny veškeré své jmění investují do hospodářských zvířat. Jakékoli rozmary počasí tak pro ně mohou být zdrcující.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Keňská vláda se farmářům snaží pomoct. Sucho podle statistik postihlo 2,7 milionu lidí. Zemřelo 20 procent všech hospodářských zvířat.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
„Jedná se o nejhorší sucha od roku 2011,“ vysvětluje James Oduor, ředitel vládního oddělení pro sucha.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Vláda pomáhá farmářům také příspěvkem na poražení neprodejných zvířat. Vyplácí v přepočtu asi 500 korun za kozu nebo ovci a asi 4000 korun za krávu. Nomádi takto získají peníze a maso ze zvířat jim poslouží jako potrava.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
„Pokud by byla zvířata v dobrém stavu, mohli by je přesunout na jiné pastviny. Když je však přesunout nemohou, zvířata porazí a alespoň z nich něco mají,“ popisuje Oduor.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Farmář Lokuukwi Achembe tvrdí, že v jeho vesnici kvůli suchu přišli o dva tisíce koz.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
„Jsou naší obživou, tak žijeme,“ popsal slavnému fotografovi Goranu Tomaševičovi, který v uplynulých týdnech mapoval následky rozmarů počasí v Keni.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
Na jižních březích jezera Turkana lidé pálí těla zvířat i kvůli tomu, aby jim neznečistila vzácné zdroje vody.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters
„Sbíráme mrtvé kozy z celé manyatty (osady jednoduchých chatrčí), abychom zabránili šíření nemocí,“ popisuje místní stařešina. Likvidace mrtvých zvířat je však jen dočasným opatřením. Pokud se situace nezlepší, lidem hrozí nedostatek jídla a v krajním případě i hladomor.
Autor: Goran Tomasevic, Reuters