náhledy
Na císařském trůnu strávil přesně 67 let a 355 dnů. Během jeho vlády se počet obyvatel jeho říše zvýšil z 36 na 53 milionů. Byl neuvěřitelně pracovitý, úřadováním a dalšími povinnostmi strávil denně až 17 hodin. Císař František Josef I. zemřel přesně přes 100 lety. Obraz zachycuje jeho podobu z roku 1853.
Autor: Wikipedia.com
František Josef I. vládl Rakousku a později Rakousku-Uhersku, jejichž součástí byly i české země, od svých 18 let do smrti v 86 letech. Mnohonárodnostní stát, za první republiky posměšně nazývaný „žalář národů“, byl tehdy mimo jiné po USA, Německu a Británii čtvrtou největší strojírenskou velmocí světa. Obraz J. Reinera zachycuje atentát na císaře, kdy na Františka Josefa zaútočil 18. února 1853 ve Vídni krejčovský tovaryš a nacionalista János Libényi. Útočník byl odsouzen k trestu smrti a 26. února 1853 popraven.
Autor: wikipedie.cz
František Josef I., který proslul nesmírnou pracovitostí a oblékal se takřka výhradně do uniformy, se sám označoval za „posledního evropského monarchu staré školy“. Změny nesl těžce, ale nakonec se jim neubránil. Pracoval často až 17 hodin denně, vstával velmi časně. Snímek je z roku 1865.
Autor: wikipedie.de
Od roku byl 1854 ženatý se svou o osm let mladší sestřenicí Alžbětou Bavorskou, s níž měl vedle syna i tři dcery. Manželství se ale moc nevydařilo, zpočátku do něj velmi zasahovala jeho matka, která převzala i výchovu dětí. Sissi, považovaná za nejkrásnější panovnici své doby, z nepřátelské atmosféry dvora utíkala k cestování. Portrét Alžběty Bavorské od Franze Xavera Winterhaltera je z roku 1865.
Autor: wikipedia.de
V soukromí Františka Josefa I. stíhala řada pohrom. V roce 1867 byl v Mexiku republikány popraven jeho bratr Maxmilián, jenž se o tři roky dříve stal mexickým císařem, v roce 1889 císařův jediný syn Rudolf spáchal se svou milenkou sebevraždu a devět let nato byla italským anarchistou zavražděna jeho manželka Alžběta.
Autor: Profimedia.cz
František Josef I. mluvil plynně německy, francouzsky a italsky a rovněž obstojně maďarsky a česky. Do českých zemí dojížděl pravidelně, snímek od Rudolfa Brunera-Dvořáka ho zachycuje na Jubilejní výstavě v Praze. 27. září 1891.
Autor: Sbírka Scheufler
Po prohrané válce s Pruskem v roce 1866 a konečné ztrátě severoitalských držav přinutila odbojná maďarská politika císaře k rozdělení monarchie na dva rovnocenné státní útvary spojené pouze osobou panovníka (rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867). Obrazu maďarského malíře Guyly Bencze z roku 1896 zachycuje císaře a jeho ženu Alžbětu při návštěvě v Uhersku.
Autor: wikipedie.cz
Rakousko rozdělením monarchie rezignovalo na snahy stát se vůdčím státem německy mluvícího světa, vznik dualistické monarchie ale znamenalo zklamání po Čechy a Slovany obecně, kteří se snažili prosadit trialistické řešení.
Autor: Wikipedia.com
Přesto českým vlastencům přinesl František Josef I. i řadu uspokojení. Za jeho vlády byla pražská univerzita rozdělena na českou a německou část, vznikla například Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění a sám císař přispěl peněžitým darem na vybudování Národního divadla. Na snímku je salutující císař v září 1909 u Velkého Meziříčí. Fotografie je od Rudolfa Brunera-Dvořáka.
Autor: Sbírka Scheufler
Císařovo jméno nenesly jen instituce, ulice či nádraží, ale bylo vyryto či namalováno i na nejrůznějších předmětech denní potřeby. Mezi státními zaměstnanci byla oblíbená úprava vousů podle císařova vzoru, jeho narozeniny a výročí nastoupení na trůn se horlivě slavily. Na snímku František Josef I. v uniformě maďarských husarů.
Autor: wikipedia.fr
K jeho oblibě, jemuž se později familiárně říkalo „starej Procházka“ (údajně podle legendy díky obrázku z novin, na němž se procházel po pražském mostě), přispěl ve druhé polovině jeho vlády možná i soucit. Snímek zachycuje Františka Josefa I. a Františka Ferdinanda d`Este na koních na manévrech u Štěkně v září 1905. Fotografie je od Rudolfa Brunera-Dvořáka.
Autor: Sbírka Scheufler
V roce 1887, tedy ještě před smrtí Sissi se František Josef I. sblížil s herečkou Kateřinou Schrattovou. Jejich vztah vydržel až do jeho smrti.
Autor: Profimedia.cz
Relativně klidná léta na přelomu století (císař například podepsal i zákon o všeobecném hlasovacím právu) i éra ekonomické stability, během níž české země patřily k nejrozvinutějším krajům mocnářství, definitivně ukončily v červnu 1914 výstřely v Sarajevu a Rakousko-Uhersko po letech míru opět vstoupilo do války. Jejího konce a rozpadu monarchie se František Josef I. nedožil, zemřel 21. listopadu 1916. Na trůn pak nastoupil Karel I. Titulní strana vídeňských Die Neue Zeitung z 22. listopadu 1916.
Autor: Österreichische Nationalbibliothek
Zpráva o císařově smrtí se dostala na titul většiny tiskovin, které v Rakousku-Uhersku vycházely. Úmrtí se věnoval i humoristický časopis Kikeriki! Znárornil císařovu cestu do nebe a plačící Rakousko.
Autor: Österreichische Nationalbibliothek
Císař zemřel na zápal plic ve Vídni. I přes těžkou nemoc se snažil do posledních chvil svého života pracovat. Své povinnosti se vždy snažil plnit na sto procent, ještě ve svých 79 letech sledoval vojenské manévry.
Autor: Österreichische Nationalbibliothek
František Josef I. v otevřené rakvi. Jeho ostatky byly uloženy do císařské hrobky ve Vídni, do části, kde je pochována i jeho manželka Alžběta a syn Rudolf.
Autor: Profimedia.cz