náhledy
Seldžucký vezír Nizám al-Mulk byl v roce 1092 cestou z Isfahánu do Bagdádu zavražděn asasíny převlečenými za derviše.
Autor: Profimedia.cz
Trosky pevnosti Alamút nedaleko města Kazvín na severozápadě Íránu
Autor: Alireza Javaheri, Creative Commons
Jeden z posledních asasínských imámů na ilustraci z Milionu Marca Pola.
Autor: Profimedia.cz
Kolem asasínů časem vznikla řada legend. Jedna z nich například vypráví, že fedajíni na pokyn Hassana ibn Sabbáha bez rozpaků spáchali sebevraždu. Vůdce řádu tak před ostatními vládci demonstroval naprostou loajalitu svých mužů. Francouzská rytina z roku 1887.
Autor: Profimedia.cz
Zakladatel řádu asasínů Hasan ibn Sabbáh
Autor: Creative Commons
Trosky pevnosti Alamút na severozápadě Íránu
Autor: Alireza Javaheri , Creative Commons
Trosky pevnosti Alamút na severozápadě Íránu
Autor: Alireza Javaheri , Creative Commons
V roce 1256 Alamút dobyli Mongolové. Pobili tisíce lidí a vypálili asasínskou knihovnu.
Autor: Profimedia.cz
Hlavním sádlem asasínů v Sýrii se stal hrad Masjaf. Jeho trosky leží asi 60 km západně od města Hamá.
Autor: Profimedia.cz
Asasínská pevnost Alamút na severozápadě Íránu
Autor: Profimedia.cz
Trosky pevnosti Alamút na severozápadě Íránu
Autor: Profimedia.cz
Mléčná dráha nad pevnosti Alamút na severozápadě Íránu
Autor: Profimedia.cz
Trosky pevnosti Alamút nedaleko města Kazvín na severozápadě Íránu
Autor: Payampak, Creative Commons
Trosky pevnosti Alamút nedaleko na severozápadě Íránu
Autor: Payampak, Creative Commons
Cristofano dell'Altissimo: Saladin (1568)
Autor: CC-BY, Creative Commons
Čtvrtý mongolský chán Möngke, jehož vojska v roce 1256 dobyla Alamút.
Autor: Creative Commons
Mapa křižáckých států na Blízkém východě po roce 1229. Bílá bublina označuje území pod kontrolou asasínů kolem jejich hradu Masjaf.
Autor: Muir's Historical Atlas, Creative Commons
Konrád z Montferratu byl jeruzalémským králem jen několik dní. Jeho život ukončili v roce 1192 asasíni.
Autor: Francois-Édouard Picot, Creative Commons