náhledy
Dřevo je zdrojem energie pro stovky milionů Afričanů, kteří se stále nemohou spoléhat na moderní technologie. Jeho těžba, ať už legální či nelegální, tak zůstává jedním z nejlukrativnějších byznysů. Nejvýraznějším příkladem nadměrné těžby je Nigérie. Daní je zde alarmující mizení deštných pralesů a na ně navázaných ekosystémů.
Autor: Reuters
Při pohledu do statistik je jasné, že opakované výzvy z řad ochránců životního prostředí k zastavení kácení deštných pralesů nejsou jen prázdné řeči. Nigérie v letech 2005 až 2010 podle údajů OSN kvůli těžbě přišla o dva miliony hektarů deštného pralesa. Slabou útěchou může být fakt, že se zde jen výjimečně používá vypalování velkých ploch lesa. Valná většina stromů totiž padne pod náporem motorových pil.
Autor: Reuters
Vytěžením obrovského množství dřeva se navíc otevírá možnost pro využití nově získaných pozemků. Ty většinou slouží pro založení nových farem. Na snímku jeden z těžařů pomáhá s nakládáním rozměrného kmene.
Autor: Reuters
Přetížené nákladní vozy mají poměrně složitý úkol. Naložené dřevo musí po nezpevněných cestách dopravit k nejbližšímu vodnímu toku. Arikpo Arikpo z organizace Cross River Forestry Commission si myslí, že i obyčejní Nigerijci chápou význam deštných pralesů. Chudoba jim však nedává možnost využívat alternativní zdroje. Palivem i stavebním materiálem pro většinu z nich zůstává dřevo.
Autor: Reuters
Když dřevo doputuje k řece, dělníci ručně naloží na improvizované vory. Pak kmeny míří do další fáze zpracování.
Autor: Reuters
V cíli se těžké kmeny musí dostat z vody. Jeřáby jsou v chudších oblastech Nigérie spíše raritou a vše tak musí zvládnout lidská síla. Pro mnoho z nich je práce v těžařském průmyslu jednou z mála možností, jak si vydělat na slušné živobytí.
Autor: Reuters
Jedním z největších zpracovatelů dřeva v Nigérii je pila Okobaba na hraně Lagosské laguny. Majitelé pily tvrdí, že kácení deštných pralesů se přeceňuje. Podle nich se i při současné úrovni těžby les dokáže sám obnovit.
Autor: Reuters
Většina klimatolgů přitom argumentuje celou řadou studií, podle nichž kácení přispívá globálnímu oteplování. A to nejen zvýšenou produkci oxidu uhličitého při spalování vytěženého dřeva, ale i samotnou ztrátou "nejlepší továrny na čistý vzduch na světě".
Autor: Reuters
Paradoxní je, že dědečkové těch, kteří nyní na těžebním průmyslu profitují, byli podle pamětníků oddanými bojovníky za ochranu deštných pralesů. "Kvůli honbě za majetkem se nová generace nebojí ilegálních věcí, včetně těžby," míní Arikpo.
Autor: Reuters
Ekologické následky jdou stranou. Primárním cílem je co nejvyšší zisk. Ten přehluší i fakt, že kácením dojde k nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se poškodí přirozený koloběh vody a místní mikroklima, což má za následek extrémní výkyvy počasí. Běžná jsou velká sucha i mohutné záplavy.
Autor: Reuters
Z pily se dřevo rozváží do všech koutů Nigérie. Edwin Usang z Nigerijské koalice pro životní prostředí upozorňuje, že současná vláda proti těžbě dělá málo. V některých oblastech ji úplně zakázala, nenábídla však alternativy a lidé proto těží nelegálně.
Autor: Reuters
Nazbyt nepřichází ani odpad z pily. Lidé ho kupují jako levné palivo.
Autor: Reuters
A tady pouť stromů z nigerijského pralesa končí. Na konci celého procesu stojí například takováto bouda.
Autor: Reuters