náhledy
V provincii Bié v Anglole, která je zdevastovaná občanskou válkou, trpí každé šesté dítě nedostatkem potravy. S podvýživou bojují dobrovolníci školení Člověkem v tísni, kteří za poslední rok vyšetřili přes dvě stě tisíc dětí. Podvyživeným pomáhá speciální výživa z arašídů.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Dobrovolník se chystá v komunitě k měření podvýživy dětí. Více než 560 dobrovolníků Člověka v tísni pomáhá již rok bojovat s dětskou podvýživou. "Školíme je mimo jiné proto, aby třeba uměli včas poznat, že se blíží sucho, a varovali tak místní. V konkrétním případě to může znamenat, že řeknou matce, aby své děti nepřestávala krmit třikrát denně. V menším množství, ale třikrát," říká Petr Štefan z Člověka v tísni. "Pravidelná strava je důležitá," vysvětluje.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
"Chceme také motivovat vládu, že je dobré si tyto odborníky nechávat," vysvětluje Štefan. Odborníci totiž pracují zejména v oblastech, jež jsou vzdálené od zdravotních středisek často i desítky kilometrů. Zprostředkovávají přístup k základní péči a zachraňují životy v místech, kde by to jinak nebylo možné. "Proto pracujeme na tom, aby dostávali nějakou mzdu, třeba v podobě jídla," říká Štefan.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Komunitní zdravotní dobrovolníci působí dohromady na území velkém jako polovina České republiky. Podvýživa se u dětí měří několika způsoby. Jedním z nich je měření obvodu paže.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
V provincii Bié, kde trpí nedostatkem potravy každé šesté dítě, vyškolení dobrovolníci vyšetřili 230 000 dětí a přes 32 000 z nich se s podvýživou léčí.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Spolu s dalšími organizacemi se Člověk v tísni podílí na léčbě v šesti provinciích, kde je situace nejzávažnější.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Děti dostávají během léčby speciální terapeutickou výživu z arašídů a sušeného mléka obohacenou o vitamíny a minerály. Tato výživa nevyžaduje žádnou další přípravu a je nenáročná na skladování. Například není potřeba ji uchovávat v ledničce, kterou lidé na vesnici stejně nemají. Léčba trvá v průměru čtyři až osm týdnů a 96 % dětí se díky ní z podvýživy uzdraví. Ty nejzávažnější případy potom Člověk v tísni posílá do nutričních center při zdravotních střediscích.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Při přednáškách vysvětlují, jak je možné podvýživě u dětí předcházet nebo jak je důležité děti v prvních měsících života kojit. Vesničany seznamují i se zásadami správné hygieny a prevence průjmových onemocnění.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Člověk v tísni zároveň školí farmáře, jak pěstovat nutričně bohaté plodiny, ženy a matky, jak připravovat výživově bohatou stravu. Čtyřem základním školám také pomáhá zprovoznit program školního stravování.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
Místní matky si práci dobrovolníků pochvalují. "Moje dvouletá dcera byla velmi hubená a měla dlouho průjem, pak začala dostávat arašídovou pastu od komunitního dobrovolníka a teď je zase zdravá," říká matka z oblasti Kambandua. "Předtím moje dítě nejedlo, bylo hodně hubené a s tím lékem, co mi dává dobrovolnice Fátima, už jí a hraje si," říká matka podvyživeného dítěte z Kuemby.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni
"Nestačí mít pouze dostatek potravin. Podvýživa vzniká v důsledku nedostatečného vzdělání těch, kteří o děti pečují, konzumace jednotvárné stravy, špatné zdravotní péče nebo nízké úrovní hygieny a pitím špinavé vody,“ vysvětluje Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce společnosti. Člověk v tísni se právě o tuto osvětu snaží.
Autor: Jan Mrkvička, Člověk v tísni