náhledy
Od zřícení oděvního továrního komplexu v Bangladéši, při kterém zahynulo přes 1 100 dělníků, uběhlo už téměř půl roku. Mezinárodní pozornost se po katastrofě v Rana Plaza nyní soustředí na bezpečnost a podmínky, ve kterých dělníci pracují. Fotograf Reuters Andrew Biraj se vydal zachytit přeživší neštěstí a dokumentoval životy obětí průmyslu i v jiných odvětvích. Přes čtyři miliony dělníků, především žen, pracuje v Bangladéši v oděvním průmyslu. Právě ten zaměstnává v zemi nejvíce lidí a jeho roční exporty se pohybují ve výši 21 miliard amerických dolarů. Patnáctiletá Rašída na fotografii stojí před budovou Národního institutu pro traumatologiickou a ortopedickou rehabilitaci v Dháce. Rašída uvedla, že o jednu ruku přišla a druhou má vážně zraněnou poté, co pracovala pro ocelárenskou společnost v Chittagongu.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Osmdesátiletý Fazal Uddin trpící astmatem. Na snímku leží v posteli v Haragachu v okresu Rangpur. Podle jeho rodiny onemocněl poté, co pracoval přes osm let v továrně na výrobu levných cigaret bidi. Podle americké nevládní organizace Campaign for Tobacco-Free Kids pracuje přes 45 tisíc Bangladéšanů právě v manufakturách na výrobu těchto cigaret. Patří mezi ně řada žena a dětí. Pracují přitom na velmi dlouhých směnách za minimální plat. Kromě života v extrémní chudobě se pak potýkají se zdravotními problémy způsobenými nedostatečnou ventilací továrních areálů.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Chlapec balí levné cigarety bidi v malé továrně v oblasti Haragach. Dělníci jsou vystaveni množství tabákového prachu, jelikož místnosti nejsou dobře odvětrávány. Ten pak způsobuje různá dýchací či kožní onemocnění.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Šestnáctiletá Marium je jednou ze zachráněných zaměstnankyň zříceného komplexu v bangladéšském hlavním městě Dháka. Záchranáři jí museli amputovat část ruky, aby vůbec přežila. Případ upozornil na nedosatečné bezpečnostní podmínky v bangladéšských továrnách.Ty vyrábějí zboží většinou pro západní obchodní řetězce. Levné výroby využívá i německý diskont Lidl. Kvůli vykořisťování dělníků při výrobě oblečení v Bangladéši ho zažalovala již před třemi lety koalice německých spotřebitelských sdružení. Na nelidské zacházení v bangladéšských textilkách nyní znovu upozornila stanice BBC ve svém dokumentu.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Čtyřicetiletý Montu Mia popsal ve svém domě v Burimari, jaký je stav jeho plic. Trpí totiž silikózou, plicním onemocněním způsobeným usazováním oxidu křemičitého. Ten se do těla dostává vdechováním malých částic. Nemoc je nutné léčit antibiotiky, v horších případech transplantací plic. To ale v jedné z nejchuších zemí světa samozřejmě není možné. Montu pracoval pět let v továrně na drcení kamene, kde se kvůli nedostatečnému odvětrávání oxidu křemičitého nadýchal.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Příbuzný v Centru pro rehabilitaci postižených polévá pětadvacetiletou Rojinu vodou. Po zřícení oděvní továrny v Dháce jí museli záchranáři amputovat ruku, aby ji zachránili.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Děti ručně plní papírky místním tabákem v malé cigaretové továrně v oblasti Haragach. Nejen, že pracují dlouhé hodiny za velmi nízký výdělek, jsou však také vystaveny řadě zdravotních rizik způsobených nedostatečným odvětráváním místností v továrně.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Detail cigaret, které ručně plní malé bangladéšské děti. Práce je únavná, zdlouhavá a navíc vystavuje děti rizikům různých kožních a plicních nemocí z neodvětraného prachu.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Mladý muž jménem Mustafizur se stará o svou manželku Rebeccu, jednu ze zachráněných oděvních dělnic ze spadlého továrního komplexu v hlavním městě v Dháce.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dělník pomáhá svému kolegovi zvednout kbelík vápence v továrně na drcení kamene. Ta se nachází nedaleko přístavu ve městě Burimari v okresu Lalmonirhat na severu Bangladéše. Specializuje se na na výrobu vápencového prášku pro různé průmyslové účely. Pracovníky často trápí nemoci dýchacích cest způsobené vdechováním malých částiček oxidu křemičitého. Nejčastější chorobou je silikóza.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dvacetiletá Karuna Akter Lima je jednou ze švadlen, které byly zachráněny po pádu osmipatrové tovární budovy Rana Plaza v Bangladéši. Za nízkými cenami textilu se leckdy ukrývá otrocká práce v nelidských podmínkách, tisíce kilometrů daleko od koncových zákazníků.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dělník nesoucí kbelík v malé cigaretové továrně, ve které pracuje. Kvůli nedostatečnému odvětrávání zdraví nebezpečného tabákového prachu si chrání ústa a nos rouškou. V nedůstojných podmínkách pracují v Bangladéši miliony lidí.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dělník drtí místně pěstovaný tabák v malé továrně na výrobu levných cigaret bidi v okrese Rangpur. Na jeho zádech je patrný tabákový prach, který vzniká při výrobě. Ten není z místností dobře odvětráván a způsobuje kožní a plicní onemocnění.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Klíč visící na krku dělníka ve společné ubytovně nedaleko doků na "lámání" lodí v oblasti Chittagong. Bangladéš je na rozebírání vysloužilých lodí závislá, jelikož využívá ocel z této práce získanou. Průmysl na rozbor lodí v Chittagongu zaměstnává přibližně 30 tisíc dělníků. Pobřeží poblíž této oblasti je značně znečištěné a podle organizací na ochranu životního prostředí tam dochází k nejvíce ekologickým nehodám v regionu.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Šestavdvacetiletý Momin ukazuje svůj rentgenový snímek plic. Trpí silikózou, v místních podmínkách neléčitelnou chorobou způsobenou dlouholetým vdechováním malých částiček oxidu křemičitého. S ním se Momin setkával každý den při práci v továrně na drcení kamenů v oblasti Lalmonirhat.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dělnící se vyloďují z člunu po návratu ze směny na ztroskotané lodi v oblasti Chittagong. Jedná se o druhou největší oblast zaměřující se právě na rozkládání starých nebo ztroskotaných lodí. Bangladéš takto získává polovinu z veškeré spotřeby oceli.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Dělník řeže část lodi v doku na rozebírání starých lodí v bangladéšském přístavu Chittagong. I tito zaměstnanci pracují dlouhé hodiny v nepříjemných podmínkách za nízkou mzdu. Musí ale uživit rodinu, proto se tam i přes náročnost svého povolání den co den vracejí. Jinou možnost nemají.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Pracovníci slézají po provizorním žebříku z rozebírané lodi, kde strávili další z nekonečně dlouhých a náročných směn.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Jiní dělníci nesou dlouhé lano v přístavu Chittagong, kde pracují na rozkládaní starých lodí. Bangladéš tak získává potřebnou ocel pro další zpracování.
Autor: Andrew Biraj, Reuters
Muž pracuje uvnitř ztroskotané lodi. Stejně jako další tisíce pracovníků tak vydělává za směšnou mzdu v náročných fyzických i psychických podmínkách, aby užvil svoji rodinu.
Autor: Andrew Biraj, Reuters