náhledy
K nejtěžším trestům smrti patřilo od starověku upálení.
Autor: Profimedia.cz
Jednou z nejznámějších exekucí tuzemských dějin je poprava 27 českých pánů 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze (zde na obrazu z 19. století) z rukou kata Jana Mydláře.
Autor: Profimedia.cz
V rukou kata skončil i muž, jehož jméno se stalo synonymem pro lumpy všeho druhu: rodák z Nových Syrovic u Moravských Budějovic Johann Georg Grasel (na obrázku uprostřed).
Autor: trojmezi.cz
Na začátku 70. let 19. století úřady skoncovaly s odvěkým obyčejem - trestáním smrtí před diváky. Poslední veřejná poprava v Brně za Rakouska-Uherska proběhla v lednu 1866, kdy na šibenici vyhasl život loupežného vraha Josefa Čapka.
Autor: Muzeum města Brno
Absolutní trest zůstal v trestním zákoníku i po vzniku Československa. V lednu 1923 byl popraven například Josef Kolínský.
Autor: Muzeum zločinu
O čtyři roky později skončil s oprátkou na krku Franz Sandtner.
Autor: Archiv Petr Rejsek
Trest smrti dostal za vraždu pěti lidí na statku Doyscherhof v západních Čechách.
Autor: Archiv Petr Rejsek
Velký zájem vzbudil případ uprchlého vězně Martina Leciána, kterého četníci několik měsíců marně naháněli po Moravě.
Autor: archiv Radka Polácha
Naposledy Lecián vraždil už po odsouzení k trestu smrti, když se pokusil neúspěšně uprchnout z věznice.
Autor: ksdk.com
Leciánova poprava byla poslední, kterou vykonal kat Leopold Wohlschläger. Funkci státního popravčího zastával i za Rakouska-Uherska, od roku 1888 provedl celkem 18 exekucí. V civilu pracoval ve zlatnické dílně v Praze, uvádí Miloslav Jedlička v knize Nejslavnější mordy první republiky.
Autor: Muzeum zločinu
Velkou diskusi vzbudil případ Františka Lukšíka. Byť mnoho hlasů bylo proti, skončil dělník v prosinci 1930 na šibenici.
Autor: Muzeum zločinu
Po druhé světové válce se v rámci lidových soudů obnovily veřejné popravy - v Praze byl v září 1945 například popraven náměstek primátora Josef Pfitzner.
Autor: Archiv hlavního města Prahy
Jeho posledním chvilkám přihlíželo na Pankráci zhruba 30 tisíc lidí.
Autor: ČTK
Šibenici neunikl v květnu 1946 ani jeden ze symbolů okupační moci v Československu - Karl Hermann Frank.
Autor: archiv, iDNES.cz
Pravděpodobně úplně poslední veřejná poprava se uskutečnila o několik měsíců později, v září 1946, kdy kat v Jihlavě ukončil život Herty Kašparové.
Autor: Reprofoto: kniha Třešť 1945
V letech 1949 až 1953 skončilo na šibenici podle statistiky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 250 lidí, z toho téměř 90 procent z politických důvodů. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950.
Autor: Wikimedia Commons - Cassius Chaerea
Jedním z nejbrutálnějších vrahů za komunismu byl Václav Mrázek, který zavraždil sedm žen.
Autor: Muzeum zločinu
Veřejnost šokoval i případ zdravotní sestry Marie Fikáčkové, která v sušické porodnici zabíjela novorozence.
Autor: iDNES.cz
Psychologové zjistili, že Fikáčková nesnášela dětský pláč.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Josef Kulík si vysloužil trest smrti za vraždu dvou chlapců, jejichž vnitřnosti upekl a snědl.
Autor: Muzeum zločinu
Irena Čubírková zabila svého manžela a posléze i druha. Oprátku dostala v roce 1966.
Autor: Muzeum zločinu
O devět let později byla popravena i další žena - Olga Hepnarová, která v Praze úmyslně vjela nákladním autem do lidí na tramvajové zastávce.
Autor: Z cyklu ČT Když vraždí ženy
Miroslav Somora se v roce 1976 provinil vraždou dvou stopařek.
Autor: Muzeum zločinu
Mladý alkoholik a recidivista Jan Holub dostal trest smrti za vraždu ženy, kterou před tím znásilnil.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
I zkušenými kriminalisty otřásl případ kanibala Ladislava Hojera, který zavraždil pět žen. Na popravišti stanul v roce 1986.
Autor: Policie ČR
Jako poslední byl v Praze popraven 2. února Vladimír Lulek (na stylizovaném snímku), který ubodal manželku a čtyři děti. V Bratislavě jako poslední skončil na oprátce 8. června téhož roku Štefan Svitek.
Autor: Jiří Pánek, iDNES.cz
Úplně poslední ortel si sice vyslechl Zdeněk Vocásek, který měl jít na popravu 27. prosince 1989, prezident Václav Havel mu ale změnil trest na doživotí.
Autor: Profimedia.cz
Kolik lidí dostalo v české historii trest smrti, je pochopitelně nemožné byť jen odhadnout. Kromě známých případů skončily na popravišti i tisíce zapomenutých, o kterých mlčí i zažloutlé smolné knihy.
Autor: Profimedia.cz
V zahraničí se popravovalo nejrůznějšími způsoby. Za vlády krutého římského císaře Nerona skončil na kříži podle biblických pramenů i svatý Petr (zde na obrazu neznámého autora ze 17. století).
Autor: Profimedia.cz
Odsouzenci v římské říši byli také často předhozeni šelmám. Na obrazu z roku 1875 je křesťanská mučednice Blandina, která přišla o život v Lyonu v roce 177 za vlády Marka Aurelia. Podle historiků však ženu nerozsápali lvi, nýbrž býci.
Autor: Profimedia.cz