náhledy
V ČEM BY MOHL POMOCI STÁT ČI OBEC. Některé nedávné studie (think-tank IDEA) poukázaly na to, že daňový systém v ČR velmi málo redukuje chudobu, mimo jiné proto, že obsahuje omezenou a nerovnoměrnou progresi v daních z příjmu (které se navíc nevztahují na důchodce a pracovně neaktivní, kteří tvoří podstatnou část chudých lidí) a naopak vysoce daní základní spotřebu. V souladu s tím i respondenti výzkumu majoritně odpovídají, že stát by jim nejvíce pomohl právě snížením danění mandatorních výdajů domácnosti (potraviny a další základní věci). Ty u chudých tvoří často okolo 50 % výdajů, zatímco u zbytku společnosti jen okolo 1/3 výdajů. Mandatorní výdaje domácností (potraviny, zdraví, bydlení) přitom od roku 2002 zdražují rychleji než výdaje nepovinné. Struktura inflace tak v uplynulých 15 letech více poškozovala právě chudé lidi.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
OČEKÁVÁNÍ ZLEPŠENÍ FINANČNÍ SITUACE. Hlavními individuálními strategiemi pro vymanění se z chudoby je šetření a změna/zlepšení pracovní pozice. Takřka dvě pětiny chudých ovšem neplánují nic z nabízených možností. Frekvence této odpovědi roste s věkem. Mezi chudými lidmi do 39 let možnost uvádí jen cca 15 %, ve střední věkové kategorii 40-59 okolo 34 % a mezi nad 60 let neplánuje nic většina respondentů. Může se jednat o vliv smíření se socioekonomickou pozicí díky dlouhodobé zkušenosti, ale také o fakt, že lidé v předdůchodovém a důchodovém věku mají objektivně omezenější možnosti ji změnit. Tento jev může zajímavě souviset mj. i se zjištěním, že právě starší chudí lidé pociťují vyřazení z možnosti podílet se na chodu společnosti a častěji inklinují k volbě radikálně rovnostářských politických alternativ (KSČM).
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
OČEKÁVÁNÍ ZLEPŠENÍ FINANČNÍ SITUACE. Očekávání zlepšení finanční situace. Méně než polovina (45 %) chudých lidí očekává, že se jejich finanční situace v budoucnu zlepší. Častěji toto očekávání mají lidé do 29 let (80 %) do jisté míry také lidé ve věku 30-39 let (58 %). Mezi staršími lidmi doufá ve zlepšení situace menšina. Ve zlepšení situace doufají dle očekávání více lidé, kteří trpí měkčími formami chudoby a mezi ekonomicky aktivními ti, kteří mají alespoň maturitu a je u nich realističtější posílení pozice na trhu práce.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
NA CO SE TĚŠÍM V PŘÍŠTÍM ROCE. Ve zbývajících oblastech se chudí lidé od zbytku populace příliš neliš. V obou skupinách hraje velkou roli rodina, vztahy a přátelé a k těmto hodnotám a vztahům lidé upínají svoje pozitivní očekávání.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
NA CO SE TĚŠÍM V PŘÍŠTÍM ROCE. Chudí respondenti se od zbytku populace liší zejména v tom, že se těší na možnou změnu situace související s chudobou (zlepšení života obecně – „bude líp“, zlepšení finanční situace, zlepšení zdraví). Protože si často nemohou dovolit cestovat (přes 80% chudých domácností si nemůže dovolit týdenní dovolenou rodiny mimo domov), těší se v omezené míře na dovolené. Populace chudých je také specifická v tom, že se častěji (15 %) než zbytek respondentů (7 %) netěší na nic.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
UDÁLOSTI, JEŽ NEGATIVNĚ OVLIVNLY EKONOMICKOU SITUACI DOMÁCNOSTI. Výzkum zkušeností s negativními událostmi ukazuje, že část chudoby je vskutku způsobena či posílena nečekanými vnějšími okolnostmi. Chudí respondenti se významně častěji setkali se všemi zkoumanými negativními událostí. Zhruba 77 % chudých respondentů se setkalo za posledních 10 let alespoň s jednou z nich – mezi „nechudými“ to bylo „jen“ 60 %. Takřka 50 % chudých se přitom potýkalo s více než jednou z těchto událostí – mezi „nechudými“ to bylo „jen“ 30 %. U některých problémů (zdravotní problémy, výpověď z práce) může být chudoba a související faktory i jedním z důvodů události. U všech však lze předpokládat negativní dopad na následné hospodaření domácnosti.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
ZKUŠENOST S EXEKUCEMI. Většinou několikanásobek dlužné částky zaplatila při exekuci chudá i „nechudá“ populace. Pro chudou populaci to může díky omezeným prostředkům, kterými disponuje pro hrazení nečekaných výdajů (viz výše), často resultovat v dlouhodobé narušení rozpočtu domácnosti a propadnutí do intenzivnějších forem chudoby. Chudá populace se i díky tomu liší v řešeních – 41 % přiznává řešení exekuce další půjčkou a 30 % díky exekučním srážkám vystoupilo z trhu práce. Tyto strategie jsou celkově mezi respondenty (nejen chudými) zasaženými exekucemi relativně časté. Pokud bychom udělali projekci na celou populaci, lze odhadovat, že s propadem řešením exekuce další půjčkou (strategie často resultující do dluhové pasti) má zkušenost 140 – 180 tisíc českých domácností a s přechodem na šedý pracovní trh v důsledku exekucí zhruba 80 - 120 tisíc domácností.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
ZKUŠENOST S EXEKUCEMI. Zhruba 13 % ze všech respondentů se samo či v rodině setkalo s exekucemi. Mezi chudými respondenty je to však okolo takřka 20 % a mezi zbytkem populace má tuto zkušenost necelá desetina. Exekuce tedy s chudobou výrazně souvisí. Může to být dáno tím, že zadlužení nejchudší části populace je v ČR častější než v jiných státech (UNDP Roma Survey) i faktem, že exekuce výrazně navyšující dlužné částky jsou důvodem propadnutí některých domácností do chudoby. S exekucemi mají přímou či zprostředkovanou zkušenost nejčastěji lidé mezi 40 a 69 lety věku.
Autor: MEDIAN pro iDNES.cz
Ilustrační snímek
Autor: David Port, MF DNES