náhledy
ANKETA: Osobnosti Listopadu 1989
Autor: iDNES.cz
Petr Miller pracoval 30 let jako kovář v ČKD a na podporu sametové revoluce vedl 23. listopadu 1989 dělnický průvod na Václavské náměstí. Po převratu se stal ministrem práce a sociálních věcí Československé federální vlády a poté poslancem za Občanské fórum. Nyní je v penzi a žije v Horních Počernicích.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Jan Ruml podepsal Chartu 77 a angažoval se v 80. letech v Hnutí za občanskou svobodu. Spoluzakládal Lidové noviny a týdeník Respekt a po revoluci se stal náměstkem ministra vnitra v ČSFR a později v 90. letech působil jako ministr vnitra v vládách Václava Klause. Byl senátorem i poslancem a po roztržkách s Klausem založil vlastní stranu Unii svobody. V roce 2010 vstoupil do Strany zelených a je ředitelem bezpečnostní firmy.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Lída Rakušanová pracovala od roku 1977 v domácí redakci československého oddělení Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Od roku 1995 pracuje jako novinářka na volné noze a spolupracuje zejména s Českým rozhlasem, kde působí jako komentátorka.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Jaromír Bosák se jako student Fakulty žurnalistiky UK účastnil demonstrací na Národní třídě. Po revoluci se uchytil v rádiu Bonton a o dva roky později se stal redaktorem sportu v České televizi. Je jedním z nejpopulárnějších českých sportovních komentátorů a milovníkem golfu.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Jako reprezentantka SSM připravovala Monika Pajerová studentskou demonstraci 17. listopadu na Albertově. Od roku 1990 pracovala na ministerstvu zahraničních věcí a působila jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříži. V současnosti je předsedkyní občanského srdužení Ano pro Evropu.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Pavel Žáček spoluorganizoval v roce 1989 studentské demonstrace a předsedal stávkovému výboru Fakulty žurnalistiky UK. Po revoluci vedl čtrnáctideník Studentské listy, od roku 1993 pracoval na Úřadu pro vyšetřování režimů komunismu. V roce 2008 založil Ústav pro studium totalitních režimů. Pracuje jako poradce náměstka ministra obrany pro paměťovou agendu, letos kandidoval do senátních voleb.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA