náhledy
Českým zemědělcův vadí feťáci, kteří zneužívají značku máku setého. Ze šťávy nezralých makovic vyrábějí levnou náhradu drog. Jedním z nich je i Tomáš, který si podobnou směs připravil v křoví u jednoho z makových polí. Prohlédněte si fotoreportáž z jeho každodenní cesty.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tomáš (na fotografii) je jedním z těch, na které myslí Petr Šimek ze společnosti Český mák, když mluví o blbcích. Sice se před vyslovením slova blbec omluví, je ale poznat, že mu feťácká agroturistika opravdu vadí. "V podstatě jde vzhledem k objemu o marginální problém," vysvětluje. "Poškozují však dobré jméno bezpečného pěstování českého potravinářského máku," dodává Šimek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kulturní plodina, která se pěstuje ve střední Evropě od pradávna, tak na sebe váže negativní konotace a s nimi spojený strach. Ten však není podle Šimka v případě u nás pěstovaného máku na místě. Přesto musí vždy po zprávách o "nájezdech feťáků na maková pole" čelit spekulacím o tom, jestli probíhá pěstování máku v Česku podle všech regulí a zda jsou maková semena nějak škodlivá pro zdraví spotřebitelů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V Česku je povoleno pěstování rostlin, které jsou registrovány ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Zákon o omamných a psychotropních látkách nově umožňuje pěstovat jen odrůdy, které mají maximálně 0,8 % morfinu v sušině z tobolek. Většina z odrůd ustanovení splňuje. Ty, které mají alkaloidů více, spadají do kategorie farmaceutických máků. Jejich semeno má jinou, nedobrou chuť. Předpis, který stanovuje maximální možnou míru alkaloidů, sice nabyl účinnosti 1. ledna 2014, nicméně podle přechodného ustanovení bude možné pěstovat takovýto mák v Česku ještě kalendářní rok následující po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Obavy, že by se takový mák dostal na stůl českého zákazníka, nejsou na místě. Chrání ho jiný předpis, podle nějž povrch semene nesmí být kontaminován alkaloidy v míře větší jak 25 mg na kilogram. Alkaloidy jako morfin či kodein se na povrch semene, které samo o sobě žádné neobsahuje, dostanou při sklizni. České máky podle Šimka dosahují 6 až 12 mg/kg.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tato čísla jsou Tomášovi ukradená. Špinavým palcem si párkrát přejede místo vpichu. Léta na opiátech ho skoro mumifikovala. Že v něčem "jede", se pozná okamžitě. Neustále “mele” naprázdno pantem. O tom, že z máku z pole dostane, co potřebuje, nepochybuje. "Potrvá to takových 15-20 sekund, až to projde celým oběhem. Pak je to, jako by ti někdo položil pytel cementu na ramena. A potom mravenčení, asi z toho kodeinu, který tam taky bude," popisuje aktuální zážitky feťák s více než dvacetiletou zkušeností.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Co mu věřit, a co ne, těžko říct. Na makové pole za Prahou prý chodí pravidelně. Od jara do sklizně se údajně "živí" makovou šťávou. Na zimu si pak udělá zásobu makovinového klestí na odvar. Vyhne se tak matroši z ulice, který je podle něj stejně na nic. "V době, kdy tady byli Turci, to byly jiný časy," vzpomíná. "Dnes je to všechno naředěný tak, že to nemá smysl," dodává.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tvrdí, že se stará o to, aby "na jeho poli" nikdo nedělal bordel. A zbytečně nepřitahoval pozornost. Mladí dnes prý nemají patřičné zkušenosti. "Děcka, co jsou zvyklá jen na syntetický náhražky nebo jen na drogy z ulice," nazývá je Tomáš. Nedávno prý nedaleko musel jednoho takového rozdýchat poté, co zkolaboval. Podle Tomáše do sebe "navalil" jen převařenou šťávu a přiotrávil se ze všech látek, co makové mléko obsahuje.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O riziku, že uživatel "šťávy" se může velmi snadno předávkovat, mluví i Jiří Presl z obecné prospěšné společnosti Drop In, která se zabývá drogovou problematikou. "Uživatel této drogy nikdy nemá pod kontrolou, jaké látky do těla dostává. Navíc nedokáže nikdy dobře odhadnout množství drogy," varuje Presl.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zrovna Tomáš si ale takové riziko nepřipouští. A nebojí se příliš ani policie. V případě, že by byl chycen, skončilo by totiž vše nejspíš ve správním řízení. Podle Barbory Kudláčkové z Národní protidrogové centrály jsou to sezónní případy, které se dějí v omezené míře. Na Kolínsku před nedávnem policisté odhalili skupinu, která z makoviny získávala heroin, co do množství zpracovaného materiálu i sofistikované technologie však platí v dějinách kriminalistiky za raritu. Letos mák v Česku zaselo 677 zemědělců, vyseli ho na 25 118,62 hektarech. Což je, co do rozlohy, spíš odražení se ode dna. Ještě před třemi roky se mák přitom pěstoval na bezmála 70 tisících hektarech. Mák je totiž velmi choulostivá a náročná plodina. Navíc každý zemědělec musí - kvůli mezinárodním smlouvám o omamných látkách - dopředu nahlásit každou výměru větší jak 100 m2 Generálnímu ředitelství cel. V případě nedodržení těchto podmínek hrozí dotyčnému zemědělci administrativní řízení a pokuta.
Autor: Petr Topič, MAFRA
To, že nějaké alkaloidy makové slupky obsahují, nikdo nerozporuje. A taky se s makovinou čile obchoduje. Ročně jí na Slovensko, kde je zpracovávána, od nás putuje - také prostřednictvím členských firem sdružení Český mák - řádově několik tisíc tun ročně. Jsou to však kontrakty, které podléhají přísné kontrole. Jestli sedí export s importem, se měří na kilogramy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Katalog odrůd zmiňuje padesátku máků, které je možné v EU pěstovat. Na českých polích se podle Šimka vyskytuje kolem osmi typů. Z nich nejvíc zastoupená je odrůda Major. Několik polských odrůd je známo kvůli sníženému množství alkaloidů. Varianta Zeno Morphex je dokonce bez morfinu. U nás však nejsou kvůli nízkým výnosům příliš populární.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Největším nepřítelem českého máku jsou podle Šimka zejména producenti a překupníci s farmaceutickým mákem. Jsou to zejména výrobci z Francie, Španělska či Maďarska, kde se seje primárně kvůli makovině. O Tasmánii ani nemluvě. Ta platí rovnou za světového velkododavatele alkaloidů, místní produkce pokrývá zhruba polovinu světové poptávky po morfinu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pro všechny tyto země platí, že maková zrna jsou v celém výrobním procesu vedlejší produkt. Výrobci dřív údajně mák lisovali a likvidovali. Před nějakými šesti osmi lety se však rozhodli, že jej vrhnou na trh. Samozřejmě za několikanásobně nižší cenu, mnohdy včetně dopravy. Tomu jen těžko čeští producenti, kteří mají jen náklady na kilogram v průměru 20 až 25 korun, konkurují.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Farmaceutický mák má kvůli zvýšenému podílu alkaloidů hořkou chuť a nehodí se pro užití v gastronomii. Český zákazník by se s ním neměl díky důkladným kontrolám setkat. Horší už to je za hranicemi Česka. Mnohdy je totiž u nás smíchán s místní produkcí a pod značkou český mák vyvezen. A zákazník, například v Rusku, se nestačí divit, co koupil. A bohužel v případě máku si kvůli legislativě nemůže nechat legálně poslat jen vzorek. Tomáš nicméně tvrdí, že množství, které získá při každé cestě na pole, mu vystačí na 10 až 12 hodin. O tom, že podobně získaná droga má daleko k "bezpečné" laboratorně vyrobené droze, není snad třeba debatovat. Každý, kdo by něco podobného zkusil, je přímo ohrožen na životě.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Každá zmínka o Česku jako feťáckém ráji tak podle Šimka hraje proti tuzemským producentům. Místo, aby se věnovali zlepšení pozice českého potravinářského máku ve světě, může se stát, že budou muset dokazovat, že pěstování této plodiny je podle mezinárodně platných regulí. Zbývá jediné. Zjistit, proč mák, který neobsahuje významné množství morfinu, stojí za pozornost narkomanů.
Autor: Petr Topič, MAFRA